Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se!

Autor: Eva Zítková

Ministr obrany Alexandr Vondra převzal záštitu nad projektem Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů (OVOV).

Olympijští vítězové v desetiboji Robert Změlík a Roman Šebrle vytvořili ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, AŠSK a Českým olympijským výborem sportovní projekt Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů (OVOV).

Žáci a žákyně druhého stupně základních škol mohou soutěžit ve dvanácti speciálně vybraných sportovních disciplínách v rámci školy a postupně se probojovat do okresních a krajských kol. Nejlepší dětští sportovci se sejdou na ročníkovém Republikovém finále OVOV na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově 23. – 26. června 2011.

Do projektu jsou zapojeni členové Klubu Olympioniků, kteří se aktivně účastní více než 100 plánovaných besed na základních školách po celé republice. Olympijští medailisté z OH v Mnichově (1972) a v Montrealu (1976), bratři Pavel a Oldřich Svojanovští, se sešli ve čtvrtek 3. března 2011 se žáky Základní školy Mánesova v Kroměříži.

Slavní veslaři dostali slovo po koordinátore projektu Agnese Zochové, která děti nadchla a rychle zapojila do „hry“ – představení projektu. Oba olympionici předali dětem, které se již zapojily do školního kola soutěže, bronzové, stříbrné, zlaté a diamantové odznaky a povyprávěli o svém životě. Mluvili o sportu a o tom, co pro ně znamenal a znamená i v době, kdy již dávno nezávodí na světových soutěžích. „Přináší to zdraví, děti! Zdraví…“ napovídal Pavel šeptem dětem odpověď na otázku k čemu je dobrý sport.

A že sport prospívá v každém věku doložila skutečnost, že Oldřich na besedě s maličkým předstihem oslavil své životní půlkulaté jubileum.

Vybraných besed se zúčastní také zástupci Armády České republiky. Kroměříž navštívila kapitánka Magda Dvořáková a vyprávěním o svém velmi pěkném vztahu ke sportu děti zaujala a možná i motivovala do budoucnosti. Na závěr besedy si děti chodily pro autogramy sportovců i kapitánky, některým dokonce nestačily fotky nebo papírky a raději si nechaly podpisy dát rovnou na kůži.