Ukázka z knihy Československá obec legionářská v exilu 1949 - 1989
Obrázek x z y
18.4.2014
V Senátu byla včera pokřtěna publikace autorů Františka Hanzlíka, Karla Konečného a Ivany Polley s názvem Československá obec legionářská v exilu 1949 - 1989. Knihu vydalo Ministerstvo obrany ČR, respektive Vojenský historický ústav Praha.
Publikace je, jak autoři píší v jejím úvodu, věnována nejen těm, kteří se společenských změn v roce 1989 a možnosti návratu do své vlasti dožili, ale především těm, kteří věnovali všechny své síly obnově demokracie v Československu a oprávněné satisfakce v podobě rehabilitací a možnosti návratu do vlasti se již nedožili.
Slavnostní představení této knižní novinky uspořádala v Zaháňském salonku Valdštejnského paláce brněnská Univerzita obrany s Československou obcí legionářskou a odborem pro válečné veterány MO ČR. Význam publikace podtrhla i účast představitelů Ministerstva obrany ČR a Senátu Parlamentu ČR v čele se státním tajemníkem MO ČR Danielem Koštovalem, rektorem-velitelem Univerzity obrany Brno brigádním generálem Bohuslavem Přikrylem a předsedou senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromírem Jermářem.
Obsah publikace je rozdělen do tří samostatných kapitol. První je věnována poměrům, ve kterých se exulanti z řad vojáků ocitli po odchodu z Československa po únoru 1948. Dokumentuje zejména úsilí vojáků o vytvoření organizací, jejichž cílem bylo svržení komunistického režimu a obnovení demokracie v Československu. Druhá část analyzuje souvislosti vzniku Československé obce legionářské v zahraničí a těžkosti, s nimiž se Obec potýkala v průběhu existence od roku 1949 až do roku 1989. Třetí, a to nejrozsáhlejší pasáž, rozdělená na šest dílčích podkapitol, je věnována vzniku a působení centrální organizace ČSOL v Londýně a činnosti jednot ČSOL v dalších státech (Austrálie, Brazílie, Francie, Kanada a Spojené státy americké). Ukazuje souvislosti vzniku, zaměření jejich činnosti i složitosti, se kterými se jednoty ČSOL i další organizace s nimi spolupracující setkávaly v období let 1949 – 1989.
Časový úsek (únor 1948 až listopad 1989) byl autory zvolen záměrně. Autenticky popisují nezměrné úsilí v boji za obnovení demokracie v Československu a také za zachování tradic těch, kdo položili své životy na frontách první světové války, v boji proti nacismu za druhé světové války a také v boji proti komunistické totalitě po únoru 1948.
„Publikaci přikládám dvojí význam. Autorům se podařilo shromáždit unikátní materiály, které jsou uloženy v zahraničí a jejichž dostupnost by byla velice obtížná. Dalším pozitivem je to, že odbor pro válečné veterány, který zodpovídá za vydávání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle zákona č. 262/2011, může zveřejněná fakta využít při posuzování dílčích žádostí,“ uvedl ředitel odboru pro válečné veterány plukovník Eduard Stehlík.
Kniha navazuje na cyklus publikací věnovaných pomoci krajanů v exilu Československu ve dvacátém století. Předcházejícími byly – Krajané v USA a vznik ČSR, Krajané a československý zahraniční odboj 1938 – 1945, Krajané v USA a vojenský exil pro obnovu demokracie v Československu po únoru 1948. Všechny publikace vznikly v rámci řešení vědeckých projektů na Univerzitě obrany v letech 2008 až 2014 a byly vydány i v anglické verzi. Řešitelem projektů byl vojenský historik profesor František Hanzlík.