Nový HaV: agenti, válečné lodě a pomoc Fidelovi

Autor: Andrej Halada

Letošní čtvrté číslo čtvrtletníku Historie a vojenství přináší materiály z mnoha období i oblastí. Čtenář tu najde studii o lodních silách suchozemského státu, o čs. tajných agentech působících v německém prostředí i o pomoci, kterou socialistické Československo poskytovalo režimu Fidela Castra na Kubě.

Historik VHÚ Praha Ivo Pejčoch je autorem úvodní studie celého čísla 4/2012 Historie a vojenství, která má název „Československé lodní vojsko 1918-1959“. Autor hned v úvodu zmiňuje, že této kapitole čs. vojenských dějin se dosud nevěnovala žádná komplexní práce, čtenáři se tudíž dostává do rukou ojedinělý text popisující vývoj československých lodních útvarů ve 20. století. Ty působily především na Dunaji a po krátké období také na Labi. O Pejčochově studii přineseme v následujících dnech ještě podrobnější informaci včetně početné fotografické dokumentace čs. lodí.

Zájemce o tajné služby určitě přiláká materiál dalšího pracovníka Vojenského historického ústavu Praha, Karla Straky, který se jmenuje „Agenturní síť čs. armády v Čechách a v Německu (1937-1938)“. Autor, specialista na vojenské dějiny první republiky, se soustřeďuje na období třicátých let a především konec této dekády, kdy se vzájemné vztahy mezi Německem a Československem zhoršily až k otevřenému nepřátelství. Za dané situace potřebovala mít československá armáda spolehlivé informace – a ty získávala prostřednictvím agentů. Straka zde vůbec poprvé zveřejňuje jejich jmenný seznam, včetně místa působení a také občanského povolání. Mezi spolupracovníky tak najdeme například obchodní cestující, novináře, umělce, řemeslníky, ale také barové dámy… Také o tomto materiálu budeme podrobněji informovat.

Jiří Rajlich má v tomto vydání HaVu druhou část svého textu „Asymetrická válka: nasazení Luftwaffe proti povstaleckému Slovensku (srpen-říjen 1944)“. Rajlich se zde věnuje střetům mezi německými letci a povstaleckými piloty z řad Čechů a Slováků, ale pozornost soustředí i na operace amerického a sovětského letectva. Zároveň jsou zde popsány i německé reakce na vzdušné útoky Spojenců. Celkově Rajlich dochází k závěru, že Němci nenasadili na potlačení povstání mimořádně silné prostředky, poslali spíše druhosledové jednotky a utrpěli také vyšší ztráty.

Do dramatických dnů květnového povstání nás přivádí studie Jindřicha Marka „Vojenská komise ČNR a radiostanice ANNA v květnu 1945“. Markův text se věnuje otázce příprav povstání, řízení akcí a také spolupráci s odbojovými vojenskými skupinami Alex a Bartoš. Téměř o generaci dále posouvá čtenáře materiál „Československá vojenská pomoc Castrově režimu v první polovině šedesátých let“, kterou napsal Jan Mikulík. Kubánský režim po uchopení moci potřeboval silnou výzbroj, aby mohl čelit případným snahám o jeho svržení (ať už zevnitř či zvenčí). Obrátil se tedy na SSSR a to některé požadavky postoupilo Československu. Dodávali jsme na Kubu především lehké zbraně, spolupráce se postupně rozvinula i ve sféře výcviku kubánských vojáků. Zatímco otázka zbraní brzy narazila na finanční potíže kubánské strany, výcvik vojáků se rozvinul a trval i do pozdější doby.

V některých kratších materiálech se může čtenář například ohlédnout za rokem 2012 v různých složkách Vojenského historického ústavu Praha. Je zde také připomínka návratu „peruánského“ tanku LTP do sbírek VHÚ. Právě v tomto tanku byl kulomet, který po příjezdu tanku do Česka prošel restaurováním – popis práce pochází od restaurátora Petra Moudrého, je zde i několik ilustračních snímků. Čtenář najde v zadní části časopisu i recenzi na výstavu válečných fotografií známého britského fotografa Cecila Beatona nebo vzpomínku na nedávno zesnulého generála Tomáše Sedláčka; jsou zde i deníkové záznamy tehdy kapitána Sedláčka z bojů na Dukle v roce 1944. Četné fotografické galerie pak zavedou čtenáře například do vojenského muzea Severní Karolíny – přesněji na bitevní loď North Carolina, ale také do severní pobočky Imperial War Museum, která před deseti lety vznikla v Manchesteru.

Časopis Historie a vojenství číslo 4/2012 vychází v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov. Časopis vydává Vojenský historický ústav Praha a jde již o 61. ročník.