O pietní místo v jízdárně kasáren v Ruzyni se bude starat Vojenský historický ústav

Autor: Filip Vetter

Zástupci Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ) s ředitelem plukovníkem Alešem Knížkem v úterý 31. října převzali do užívání pietní místo v jízdárně ruzyňských kasáren. Jde o jedno z nejpamátnějších míst české novodobé historie. Právě zde docházelo po příchodu Reinharda Heydricha do Protektorátu Čechy a Morava v září 1941 k popravám vedoucích představitelů domácího odboje.

Slavnostního předání se zúčastnil také 1. zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Jiří Baloun, ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů brigádní generál František Ridzák a pozůstalí některých popravených.

Přesné místo, kde umírala elita předválečné armády, se podařilo identifikovat v rámci přípravy dokumentárního projektu k 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V těchto dnech skončily stavební úpravy, které přeměnily původní vojenské skladiště do podoby pietního prostoru odpovídajícího významu událostí, jež zde proběhly před sedmi desetiletími.

Jízdárna se nachází v areálu vojenského útvaru, který je součástí spojovacího vojska Armády České republiky. Právě díky dlouholetému úsilí Generálního štábu Armády České republiky a příslušníků spojovacího vojska o připomínání si významných historických kapitol naší armády se podařilo vytvořit důstojné pietní místo. Proto ho VHÚ dostal do užívání symbolicky v den, kdy si připomínáme sté výročí vzniku našeho spojovacího vojska působícího v československých legiích v Rusku.

Od úterý tak je možné v jízdárně ruzyňských kasáren připomínat oběti čelných představitelů domácího odboje. V příštím roce se součástí pietního místa stane i expozice Vojenského historického ústavu věnovaná událostem a osobnostem spojeným s jízdárnou ruzyňských kasáren.

• Jízdárna ruzyňských kasáren se do našich dějin poprvé neblaze zapsala 17. listopadu 1939, kdy zde strávilo své poslední okamžiky před popravou devět studentských funkcionářů. Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu.
• Během 1. stanného práva po příchodu Reinharda Heydricha bylo v prostoru jízdárny popraveno zastřelením či oběšením 247 osob. Byli mezi nimi i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa.
• K prvním popraveným patřili první generálové československé armády - Josef Bílý a Hugo Vojta. Jejich jména zanedlouho doplnili generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára. Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán. Mezi prvními byl v jízdárně popraven i náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát.
• Jízdárna ruzyňských kasáren patří mezi nejautentičtější místa naší novodobé historie. Díky citlivému zásahu předního českého restaurátora akademického malíře Jana Živného se podařilo uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet.
• Podobu pietnímu místu vtiskli akademický malíř Pavel Holý z VHÚ a architekt Stanislav Marek. Na výrazné tváři památníku tvořeného jmény všech popravených se podílel rovněž archivář Archivu hlavního města Prahy Vojtěch Šustek.