Ocenění vojenským archivářům

Autor: Miroslav Šindelář

Významného ocenění za celoživotní práci v archivnictví se ve středu 15. července 2009 dostalo čtyřem pracovníkům vojenského archivnictví.

V moderní budově Národního archivu v Praze-Chodově obdrželi od ministra vnitra Martina Peciny spolu s dalšími oceněnými pracovníky archivní služby čestnou medaili Za zásluhy o české archivnictví představitelé vojenského archivnictví plukovník v.v. PhDr. Vojtěch Fejlek, CSc., který byl ředitelem Vojenského historického archivu v letech 1958 -1972, promovaný historik Václav Sluka, Mgr. Zuzana Pivcová z Vojenského historického archivu a ze Správního archivu AČR jeho ředitel Ing. Mojmír Sklenovský.

Slavnostního předání se zúčastnili také ředitel Vojenského ústředního archivu v Praze Mgr. Josef Žikeš a ředitel Vojenského historického archivu PhDr. Július Baláž.

Brigádnice na stálý úvazek

Učitelka německého jazyka Zuzana Pivcová se do Vojenského historického archivu v Praze dostala víceméně náhodou. Když se v roce 1990 otevřel český vojenský archiv západním zahraničním badatelům z nejrůznějších institucí i soukromým osobám, hledal tehdejší ředitel pracovníka ovládajícího němčinu. Pražský vojenský historický archiv totiž vlastní unikátní sbírku archiválií spojenou s historií 2. světové války.

„Tehdy jedna australská organizace hledala v Praze dokumenty, které by sloužily k vedení soudního líčení s člověkem, který byl obžalovaný ze zločinů spáchaných ve 2. světové válce na Ukrajině a Bělorusku. Soud se konal v roce 1992 ve městě Adelaide a já jsem odcestovala s historicky cennými dokumenty, které byly důkazním materiálem, do Austrálie. Byl to pro mne dost silný zážitek,“ přiznala se magistra Pivcová.

Samozřejmě, že cestě do Austrálie předcházela ona archivní mravenčí práce, která pro jednoho může být šedou rutinou a pro druhého napínavým dobrodružstvím, koníčkem na celý život.

Z vyprávění Zuzany Pivcové bylo patrné, že zcela určitě patří ke zmiňované druhé skupině. „Víte, potěší mne, když mohu prostřednictvím faktů a svědectví pomoci žadateli, který se na nás obrátí s nějakou představou. Navíc je úžasné, když najdeme i něco navíc, něco, v co ten dotyčný ani nedoufal,“ svěřila se mi sympatická odborná pracovnice studovny Vojenského ústředního archivu.

Na post odborné pracovnice studovny se dostala v roce 2001, poté co zvládla pro ni zajímavou práci s katalogy, se správou SS fondů a dalších dokumentů. Archivnictví se, dá-li se to tak říci, učila za pochodu. Z původní výpomocné brigádnice je dnes nepostradatelná zaměstnankyně.

Ocenění, které se jí dostalo od ministra vnitra, které má archivnictví ve své gesci, bere jako uznání práce, kterou dělá. Přestože se jedná o medaili, která se uděluje za celoživotní přínos pro české archivnictví, ohradí se, že ona se dostala k práci v archivu až později a není klasickým příkladem archiváře, který k tomu vystudoval školy a začínal od antiky.

Svěřila se, že její předností je znalost německého jazyka a před cestou do Austrálie se zdokonalila v angličtině. Proto není divu, že často cestuje po světě. Zastupuje Vojenský ústřední archiv v archivním výboru mezinárodní asociace vojenské historie, který se každoročně schází na svém pracovním jednání v různých zemích. Vloni se například vrátila z italského Terstu a letos se chystá do portugalského Porta.

Zavzpomínala i na svou práci spojenou s vyhledáváním dokumentů, které pomáhají lidem k tomu, aby získali osvědčení válečného veterána. Spravuje část archivu, ve kterém je možné najít svědectví z historie, jež často poslouží, ale mnohdy i definitivně zavře brány k naplnění vydání nejen tohoto osvědčení.

Magistra Pivcová je uznávanou odbornicí a ocenění, kterého se jí dostalo od ministra vnitra, si zcela jistě, jak potvrdil nejen její nadřízený - ředitel VHA, ale i její kolegové, zaslouží plným právem.