Od Zátopka po Ledeckou. Armádní vrcholový sport slaví tři čtvrtě století úspěchů a medailí

Autor: Milan Novotný a Pavel Král

Dukla tu je už 75 let. V roce 1948 vznikl Armádní tělocvičný klub (ATK). Po čtyřech letech armádní sport přechází pod Ústřední dům armády (ÚDA). Název Dukla byl pro všechny vojenské kolektivy a družstva zaveden v roce 1956. Za celou dobu armádní sportovci vybojovali 104 olympijských medailí, z čehož je 33 zlatých.

Bývalí i současní Dukláci si pětasedmdesátiny připomenou v průběhu října při křtu knižní publikace Legendy – Dukla 75 let armádního sportu a na vyhlášení nejlepšího armádního sportovce roku v pražském Domě Armády.

Pilíř reprezentace

„Náš klub je svými fanoušky obdivován, milován, nese si své kouzlo a sílu, které má každý Duklák ve svém sportovním srdci. Na druhém pólu má své odpůrce, ale to ke sportu patří. Je to možná i ze žárlivosti. Tři čtvrtě století je pěkná řádka let a Dukla si během svého působení vybojovala pevné místo ve sportovním světě. Neodmyslitelně patřila a stále patří k pilířům naší státní reprezentace a olympijského týmu,“ poznamenal s hrdostí ředitel ASC Pavel Benc.

Zároveň neopomněl zmínit její důležitost při přípravě na vrcholné akce. „Umíme dát sportovcům skvělé sportovní a sociální zázemí. Oni pak hodnotnými výkony propagují a šíří slávu naší malé země po celé planetě.“

I když byl ATK ustaven 1. října 1948, funkčnost a ohromné úspěchy současné Dukly přežily změny režimu. Dnes sdružuje ohromnou masu sportovců reprezentujících Českou republiku na vrcholných světových podnicích.

Do první éry patří olympijské medaile Emila Zátopka a jeho ženy Dany. Stupně vítězů opanovaly osobnosti jako Josef Doležal, Jiří Skobla, Július Torma, Karol Divín a mnozí další. Přes plejádu dalších hvězd se dostaneme k báječnému fotbalistovi Josefu Masopustovi nebo házenkáři Jiřímu Víchovi.

Některé sporty, které byly roztroušeny po různých koutech, se v padesátých letech přestěhovaly do Dejvic a našly domov v ulici Pod Juliskou. Dnes v těchto místech stojí moderní víceúčelový stadion umožňující tréninkové a rehabilitační procedury. A sportovci si podmínky v Dukle nemohou vynachválit.

Skvělí oštěpaři, neuvěřitelná Ester

Dukla má jeden nádherný unikát. Takové oštěpaře neměli nikde jinde na světě. Dana Zátopková, Jan Železný a Barbora Špotáková získali celkem devět olympijských medailí a všichni vytvořili světové rekordy.

Dalším mimořádným sportovním zjevem je Ester Ledecká. Zimní královna totiž jako první žena na světě získala na jedněch zimních olympijských hrách zlaté medaile ve dvou různých odvětvích.

Na hrách v Pchjongčchangu v roce 2018 nejprve se startovním číslem 26 vyhrála superobří slalom, čímž se postarala o jednu z největších senzací v historii zimních olympiád. O pár dnů později pak suverénně potvrdila roli hlavní favoritky snowboardového paralelního obřího slalomu.

Šampioni i hvězdní motocyklisté

Olympijská prvenství vybojovali v barvách Dukly i veslař Václav Kozák, běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová, rychlobruslařka Martina Sáblíková, fotbalisté Jan Berger, Ladislav Vízek, Oldřich Rott, Luděk Macela či František Štambacher, cyklisté Jiří Daler a Jaroslav Kulhavý, pětibojař David Svoboda, akrobatický skokan Aleš Valenta, vodní slalomářka Štěpánka Hilgertová, desetibojaři Robert Změlík a Roman Šebrle, střelci Jan Kůrka, Miroslav Varga a David Kostelecký nebo snowboardcrossařka Eva Adamczyková.

Slavnou kapitolu psali v barvách Dukly také motocyklisté. Dukláci se podíleli na dvanácti triumfech v Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži. Největší hvězdou byl Květoslav Mašita, šestinásobný mistr světa, vítěz 33 soutěží v rámci ME, desetinásobný mistr Evropy v třídě do 350 ccm. V Šestidenní statoval celkem třináctkrát.

Jen od vzniku České republiky vybojovali Dukláci 44 olympijských medailí. Za stejné období posbírali na OH, MS, ME, univerziádách a armádních hrách 2318 medailí. A to už je důvod k oslavě!

A jaké Dukle vyslovit přání do dalších let? Určitě štěstí a zdraví. A také víru, aby sportovci dál vozili medaile a trenéři vychovávali stejně slavné sportovce jako za první tři čtvrtě století.

Jak se dostal název Dukla do znaku

• Tohle je už zcela zapomenutá historie. Antonín Mareček nastoupil do ATK Praha v roce 1949 jako pozemkář. Později přijal nabídku, aby pracoval v oddělení pro mezinárodní styk. Kromě jazykových a organizačních znalostí (sportovcům zařizoval cestovní doklady a doprovázel je na zahraniční zájezdy) měl i výtvarné nadání. A tak mimo jiné vytvořil i znak armádního klubu. Byla to tři písmena ve třech spojených kruzích. Později se název změnil na ÚDA, což se dalo ve znaku snadno zaměnit.
• Problém nastal, až když se klub přejmenoval na Dukla. Pět písmen do tří spojených kruhů nepasovalo, ale v ten okamžik se projevilo Marečkovo kumštýřské oko. „Najednou vidím, že kdyby se kruhy neprotínaly, ale jen spojily, nápis Dukla by se v nich krásně vyjímal. Sáhl jsem po skleničce, třikrát ji obkroužil a vepsal nové jméno klubu,“ vyprávěl dnes už nežijící Antonín Mareček. Velitelům se prý znak hned zalíbil. „Musel jsem rychle nakreslit konečnou podobu a za pár dní se logo přišívalo na dresy,“ vzpomínal před lety.