Oldřich Pechal, málo známý, ale opravdový hrdina

Autor: Jindřich Marek, Hana Benešová

Rodná obec československého důstojníka a velitele výsadkové operace ZINC Oldřicha Pechala Osvětimany si připomněla sté výročí narození tohoto výjimečného muže.

Lubomír Berka, místostarosta městyse Osvětimany, kde se Oldřich Pechal 12. května 1913 narodil a prožil první léta svého života, ve svém projevu citoval z dopisu, který Oldřich Pechal v době mobilizace napsal svému učiteli. Pechal v něm píše, že za svou zemi je ochoten dát svůj život. Svá slova beze zbytku naplnil.

V červenci 1937 Oldřich Pechal úspěšně absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Jeho nadřízení v hodnocení uvádějí, že nadporučík Oldřich Pechal je „vážný, málomluvný, dobrosrdečný, velmi pilný a svědomitý, iniciativní, spolehlivý, ukázněný, rázný, rozhodný a vynalézavý.“ Takoví muži se nemohli smířit s mnichovským diktátem ani s německou okupací. V polovině června 1939 Oldřich Pechal odešel do Polska. Na konci května 1941 prodělal jako jeden z prvních československých vojáků na letišti Ringway u Manchesteru parašutistický výcvik a byl vybrán k dalšímu speciálnímu výcviku. V noci z 27. na 28. března 1942 byl jako velitel paraskupiny ZINC spolu s rotmistrem Arnoštem Mikšem a svobodníkem Viliamem Gerikem vysazen do protektorátu. Kvůli navigační chybě nebyla skupina vysazena na Moravě, ale až u Gbel na Slovensku.

Osudy členů výsadku Zinc byly naprosto rozdílné. Těžce zraněný Arnošt Mikš se v noci 30. dubna 1942 zastřelil v Požárech na Křivoklátsku, bezradný Vilam Gerik se vydal na četnickou stanici a začal spolupracovat s gestapem. Oldřicha Pechala od seskoku provázela smůla. Dva německé celníky, s nimiž se střetl, sice zastřelil, ale při nočním útěku ztratil kufřík s penězi a hlavně doklady… Na Moravě mu pomohli jeho příbuzní.

Při hledání spojení na domácí odboj však Oldřich Pechal narazil na velice nebezpečné konfidenty brněnského gestapa. Viktor Ryšánek a Karel Paprskář vylákali parašutistu 2. června 1942 k brněnské přehradě, kde už číhalo gestapo. Oldřich Pechal rozlomil ocelová pouta a vrhl se na nepřítele. Než ho devět mužů přemohlo, gestapák Wolfgang Dyck skončil s několika zlomeninami

Oldřichu Pechalovi se podařilo zohýbat další dvoje ruční pouta. V Kounicových kolejích ho gestapáci připoutali ve svěrací kazajce k posteli. Mučili a týrali ho několik týdnů. Oldřich Pechal mlčel. Neprozradil jediné jméno. Nepromluvil ani poté, co mu přivedli ukázat jeho rodinu. Všichni jeho blízcí byli popraveni. A přesto ho nedokázali zlomit.

Velitel výsadkové operace ZINC nadporučík Oldřich Pechal byl 30. června 1942 odsouzen k trestu smrti. Byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen. Oldřich Pechal žádal, aby byl jako důstojník zastřelen. Poprava oběšením proběhla 22. září 1942 .

Často se říká, že neexistují čítankoví hrdinové, že každý člověk přece musí mít své chyby a slabosti. O Oldřichu Pechalovi je však možné s jistotou a obdivem říci, že byl opravdový hrdina. Osud mu na tomto světě vymezil pouhých 29 let, 4 měsíce a 10 dní, ale on svůj život zcela naplnil. Jen trochu se mu podobat by od každého vyžadovalo velkou odvahu, nesmírnou obětavost a ryzí vlastenectví," uvedl při vzpomínkovém aktu v Osvětimanech ředitel Vojenského historického ústavu plukovník Aleš Knížek. Spolu se starostou Osvětiman Otakarem Berkou slavnostně odhalil pamětní desku věnovanou veliteli skupiny ZINC nadporučíku Oldřichu Pechalovi.