Olympijská šampionka Maděrová: Pořád tomu nemohu uvěřit, při hymně jsem byla dojatá
Obrázek x z y
8.2.2026
Na sjezdovce v Livignu se v neděli čekala jedna z medailí. Favoritka paralelního obřího slalomu Ester Ledecká však skončila už ve čtvrtfinále. Česká hymna ale stejně zazněla. O senzační triumf se postarala dvaadvacetiletá Zuzana Maděrová, snowboardistka ASC Dukla.
Od skvělého výkonu v kvalifikaci se dostala až do velkého finále, kde získala první českou medaili na hrách, když ve finále nedala Rakušance Sabine Payerové nejmenší šanci. Ledecká, která překvapivě vypadla ve čtvrtfinále právě s Payerovou, jí v cíli okamžitě gratulovala. V hledišti tleskaly Maděrové desítky českých fanoušků, mezi nimi i prezident Petr Pavel.
„Vítězství na olympiádě, to je krásné. Do vyřazovacích bojů jsem šla s tím, že takovou šanci nesmím promarnit. Teď nebo nikdy. Nervózní jsem před finálovou jízdou byla, ale moc mi pomohl mentální kouč Marian Jelínek. Zvládla jsem to, udržela jsem nervy na uzdě," popsala důležitou okolnost Zuzana Maděrová.
„Před finále jsem si říkala, že musím odstartovat co nejlépe. Hned jsem cítila, že to jede. V cíli mi už běželo hlavou: já to fakt vyhrála. Ale pořád tomu nemohu uvěřit, je to skvělé. Při hymně jsem byla strašně dojatá. A také mi popřál prezident Petr Pavel. Řekl, že mi děkuje a gratuluje. Je to splněný sen, ale nikdy jsem nevěřila, že bych vyhrát mohla," dodala novopečená olympijská vítězka.
První velký triumf je o to cennější, že se zrodil na olympijských hrách. „Blízko k tomu bylo již v Davosu. Tady byla trať krásně postavená, vyrovnaná a seděl mi sníh. Všechny jízdy ale nebyly bez chybičky. V první na posledním traverzu mi to odejelo v měkkém sněhu. Potom jsem chvíli přemýšlela, zda nezměním trať, modrý byl díky sluníčku měkčí, ale nakonec jsem si řekla, že zůstanu v tom, co mám najeto," vrátila se k průběhu závodu Maděrová.
Na jistotu rozhodně nesázela. „Naopak jsem si řekla, že to tam pošlu, vítězové se nerodí ze strachu. Tak jsem si řekla, že dnes anebo nikdy. Emoce byly asi nejsilnější, když jsem postoupila do finále. Bylo jisté, že mám medaili. A ve zlato jsem začala věřit dvě tři branky před cílem," dodala šťastná šampionka.
Ledecká kolegyni zlato přála, kvůli chybě plakala
Pro Ester Ledeckou bylo vyřazení ve čtvrtfinále určitě zklamání. Do Livigna přijela za obhajobou zlata. Jedna jediná chyba ji stála lepší umístění. Jen škoda, že přišla v takový okamžik. „Moc se mi to nepovedlo. Po velké chybě v úvodu jsem ztrátu stahovala, ale nestačilo to. Payerová jela naplno, já do toho také dala vše, ale dnes to nestačilo," poznamenala se slzami v očích. Své kolegyni zlato přála. „Moc jí to přeji," stačila ještě říci a poté již pro pláč mluvit nedokázala. „Jsem smutná, udělala jsem chybu, což se občas ve sportu stane,“ litovala. „Mrzí mě, že jsem zklamala fanoušky, kterých sem dorazilo tolik, i svůj tým, který si zasloužil víc,“ doplnila.