Paměť hledá slova, hudba je nachází rychle

Autor: Mira Třebická, komunikační manažerka NGŠ AČR

Váleční veteráni, příslušníci Armády České republiky a další hosté se sešli v úterý 4. května 2010 v pražském Rudolfinu, aby společně s Ústřední hudbou Armády České republiky a jejími sólisty zavzpomínali na okamžik, kdy si mohla Evropa vydechnout, protože skončila dlouhá a krvavá apokalypsa druhé světové války.

Po odeznění státní hymny náměstek ministra obrany Tomáš Perutka a první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky brigádní generál Miroslav Žižka zvlášť srdečně přivítali ty, kteří se na této historické události osobně podíleli a kteří v řadách spojenců dovedli téměř šestiletý boj v nejmasovějším konfliktu v dějinách lidstva do vítězného konce. „Píše se rok 2010, je mír, jsme pevnou součástí Evropy a demokratického světa. V Den vítězství si více než kdy jindy uvědomujeme, že náš domovský list, psaný tradicí, umem a odvahou, tu nikdy nepřestal platit. Ani v těch nejhorších dobách, kdy jej cizí, krví potřísněné ruce, chtěly rozervat na tisíc kusů,“ zavzpomínal na válečnu dobu Tomáš Perutka.

Generál Žižka vyzval všechny přítomné ve Dvořákově síni pražského Rudolfina k uctění památky všech padlých minutou ticha. Předtím než posluchačům popřál hezký večer s nezapomenutelnými zážitky, řekl: „Armáda České republiky se hrdě hlásí ke všem pokrokovým tradicím, které zde zanechali naši předchůdci. Vážíme si památky hrdinů obou světových válek i legionářů, na jejichž činnost navazujeme jak působením v současných zahraničních misích, tak každodenní poctivou prací u svých jednotek ve prospěch naší země a jejích občanů.“

A pak již se dostalo ke slovu vynikající hudební těleso známé po celém světě. Ústřední hudba Armády České republiky pod vedením šéfdirigenta majora Jaroslava Šípa promlouvala ke svým posluchačům skladbami Víta Nejedlého, Petra Iljiče Čajkovského, Antonína Dvořáka či Césara Francka a dalších. Sólisté Jurij Kruglov, Aleš Briscein, Radka Fišarová či Filip Gondolán připomněli písněmi jako Kaťuša, Bugati step, Tmavomodrý svět či Tipperary dobu před 65 lety.

Paměť hledá slova. Hudba je většinou nachází rychle a vyjadřuje po svém. Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina vyvolala Ústřední hudba AČR do svátečního ticha ozvěnu nálad tak vzdálených a přitom svým étosem a opravdovostí nám všem stále tak blízkých válečných let.