Pamětníci i studenti si připomněli vznik 1. čs. armádního sboru v SSSR

Autor: Vladimír Marek

V pondělí 14. dubna se v Domě armády Praha uskutečnila konference k 70. výročí bojového nasazení 1. čs. samostatné brigády v SSSR při osvobozování západní Ukrajiny a vzniku 1. čs. armádního sboru v SSSR. Hlavními organizátory této akce byla Společnost Ludvíka Svobody (SLS) a Československá obec legionářská (ČsOL).

Jednání se zúčastnil náměstek ministra obrany pro obranné akvizice Bohuslav Dvořák, státní tajemník ministerstva obrany Daniel Koštoval, dcera generála Ludvíka Svobody Zoe Svobodová-Klusáková a další významní hosté.

„Organizování této akce je velmi důležité, a to i v kontextu dnešní doby. Jsem rád, že kromě posluchačů vojenských škol jsou zde také zástupci základních škol a učitelé dějepisu. V této souvislosti si říkám, od koho jiného bychom se měli učit naši historii než od přímých účastníků. A právě z tohoto důvodu je tato akce velmi důležitá,“ řekl přítomným Bohuslav Dvořák. „Jsem velmi rád, že zde vidím jak mladé tváře, tak i osobnosti, které bojovaly v dobách druhé světové války za naši svobodu. To, že jsou zde rovněž příslušníci Armády České republiky, svědčí o tom, že navazujeme na tradice, které jste založili. A za to vám upřímně děkuji.“

Organizátorům konference poděkoval i Daniel Koštoval. „Ministerstvo obrany si velmi váží všech aktivit historických spolků a klubů, které připomínají tradice Armády České republiky. Snaží se je rozvíjet a předávat mladší generaci. Je pro mne velkou ctí pozdravit shromáždění účastníků druhé světové války, statečných lidí, pro něž čest občana a vojáka nebyla nikdy prázdnou frází,“ dodal státní tajemník MO.

Během konference zazněly příspěvky na téma bojové aktivity 1. čs. samostatné brigády v SSSR po osvobození Kyjeva, vznik 1. čs. armádního sboru v širším vojensko-politickém kontextu a Otmar Záhora – jeden z mnoha zapomenutých. Jozef Bystrický z VHÚ Bratislava se ve svém příspěvku zabýval lidskými zdroji výstavby a doplňování 1. čs. armádního sboru do jeho příchodu na území ČSR. „Ve svém vystoupení jsem se snažil ukázat genezi toho, jak se naše vojsko v SSSR budovalo. Původní dohoda se Sovětským svazem hovořila o tom, že jednotky se budou tvořit na základě dobrovolného vstupu československých občanů. Tento zdroj se ale ukázal jako nedostatečný. Se souhlasem Moskvy se to tedy muselo rozšířit i na občany Sovětského svazu. Konkrétně se jednalo především o tzv. Volyňské Čechy. Do toho musela ještě vstoupit jednání o tom, aby se do našeho vojska dostali i obyvatelé Podkarpatské Rusy a někteří příslušníci nepřátelských armád. Konkrétně se jednalo o slovenskou, maďarskou a německou armádu. Menší část Čechů přišla na území Sovětského svazu a dostala se do zajetí jako příslušníci wehrmachtu. Podstatně více bylo ale těch, kteří přišli jako součást pracovních jednotek Todt. Výjimkou nebyly ani rekrutace Maďarů, kteří před listopadem 1938 žili na území jižního a východního Slovenska,“ vysvětlil Jozef Bystrický.