Pietní akt k uctění památky obětí protinacistického odboje na Kobyliské střelnici

Autor: Michal Voska

Na Kobyliské střelnici, kde vyhasl život stovek odbojářů, se dnes uskutečnil pietní akt k 71. výročí konce 2. světové války. Řada významných hostů si tak připomněla jména Aloise Eliáše, Vladislava Vančury, Evžena Rošického, část obyvatel Lidic a další stovky obětí nacistické zlovůle.

Pietní vzpomínky, která připomněla místo, jež němečtí okupanti zneužívali jako popraviště, se zúčastnili významní státní představitelé, zástupci samosprávy, Československého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské a dalších organizací. Za resort obrany věnec k památníku položil zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Jaroslav Kocián a náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové Pavel Beran. Ten připomněl soudružnost odbojářů a jejich statečnost. „Protinacistický odboj se neptal na rozdíly dané politickou příslušností, náboženským vyznáním a sociálním postavením. Jeho legitimací bylo ryzí vlastenectví, podpořené statečností a odvahou."

Střelnice v Praze-Kobylisích vznikla už na konci 19. století a původně sloužila pro výcvik pěchoty. Po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Od 30. května do 3. července zde bylo popraveno téměř 540 osob, mimo jiné Alois Eliáš, Vladislav Vančura, Evžen Rošický či skupina občanů Lidic. Dodatečně 4. a 5. září zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem. Poslední vystřely popravčí čety padly na samém sklonku války během Pražského povstání. Po skončení války byla střelnice nejdříve pietně upravena Pražany. Část ještě nějakou dobu využíval Svazarm a Armádní film. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.