Pietní akt v Lidicích připomněl 74. výročí vyhlazení obce nacisty

Autor: redakce

Před 74 lety, přesně 10. června 1942, vyhladili nacisté obec Lidice na Kladensku. Pietní akt, jehož se dnes zúčastnili nejvyšší státní představitelé v čele s prezidentem Milošem Zemanem, byl vzpomínkou na 173 zavražděných mužů a na ženy a děti, které skončily v koncentračních táborech.

Mezi těmi, kdo ke společnému hrobu lidických mužů položili smuteční věnce, byli poslední přeživší lidické tragédie. Kromě nich památku obětí uctili také první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, ministři, zástupci zahraničních zastupitelských úřadů v ČR, veteránských a dalších organizací. Resort obrany reprezentovali ministr Martin Stropnický a brigádní generál Štefan Muránský. Pietnímu aktu i letos přihlížely stovky lidí.

S hlavním projevem vystoupil prezident republiky Miloš Zeman, který varoval před nebezpečím návratu nacismu. „Slibme si proto právě zde, na půdě Lidic, že nebudeme jenom vzpomínat na minulost, protože to je málo. Že budeme aktivně působit proti těm, kdo na našem území začínají opět aktivně, pod nejrůznějšími záminkami, šířit neonacismus,“ uvedl prezident republiky.

Modlitbu za 340 lidických občanů, kteří se stali oběťmi nacistického vraždění, vedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Součástí piety byla rovněž tradiční přehlídka dětských pěveckých sborů s názvem Světlo za Lidice.

• Lidice nacisté vypálili 10. června 1942. Důvodem bylo domnělé spojení jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve speciálně upravených automobilech. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
• Lidice jsou jedním z nejhorších zločinů, kterých se nacisté dopustili ve střední Evropě. Je to také první zločin, k němuž se otevřeně přiznali a snažili se jím ohromit svět. Hrůzný čin ale vyvolal zcela opačný efekt, než zamýšleli. Namísto zastrašení se svět postavil proti nacismu. Nedlouho po atentátu na Heydricha a následném vyvraždění Lidic a Ležáků vlády Velké Británie (5. srpna) a Francie (29. září) uznaly mnichovskou dohodu za neplatnou od samého počátku. Lidická tragédie vyvolala vlnu solidarity i ve světě, města a obce v Mexiku, Brazílii, USA, Austrálii se na protest proti nacistickému zločinu přejmenovávaly na Lidice; jménem Lidice byly křtěny právě narozené děti.