Piloti se testují v podtlakových komorách, na simulátorech a trenažérech

Autor: Viktor Meca, tiskové oddělení

V pražských Střešovicích a Dejvicích najdete pracoviště, kde začíná kariéra vojenského pilota, výsadkáře nebo potápěče. Tzv. letecko-lékařský výcvik, který zahrnuje testování odolnosti vůči různým faktorům, kterým může být pilot vystaven, ukázky rizikových situací nebo v některých oblastech i samotný výcvik, zde probíhá na speciálním vybavení Výcvikově expertizní části Ústavu leteckého zdravotnictví Praha. Některé z metod mohou podstoupit a vyzkoušet i civilní zájemci z různých oborů. Služby zdejších lékařů jsou vyhledávané také lidmi, kteří poblíž žijí či pracují.

Vznik ústavu je spojen se Vzduchoplaveckým studijním ústavem v Praze, který vznikl krátce po vzniku Československa. Od roku 1924 v něm působí Zdravotnická sekce - pracoviště, fyziologického a psychologického výzkumu letových zátěží. Ta už od roku 1937 má k dispozici podtlakovou komorou a postupně začíná posuzovat zdravotní způsobilost letců. Ústav leteckého zdravotnictví vzniká až v roce 1953. Důvodem bylo vyzbrojení vojenského letectva prvními proudovými letouny, neuspokojivý stav bezpečnosti létání a postupné zvyšování počtu leteckých lékařů v terénu. Sjednotily se tak dosavadní výzkum v oblasti leteckého lékařství a letecké hygieny, preventivní a posudková péče o vojenský a civilní letecký personál a aktivity v oblasti prevence a vyšetřování leteckých nehod.

„U uchazečů o profesi vojenského pilota se předpokládá výjimečně dobrý zdravotní stav. Pokud zájemce uspěje u přijímacího řízení, je cestou Krajského vojenského velitelství odeslán do našeho ústavu, kde se podrobí komplexnímu vyšetření. Po jeho absolvování je definitivně rozhodnuto o jeho přijetí, případně jsou určena možná omezení. Pod naším dohledem pak zůstává student i po dobu studia a také po celou svou kariéru pilota,“ uvádí ředitel ústavu Petr Chmátal, který dodává: „Když je nějakému pilotovi během pravidelné letecko-lékařské prohlídky odhalena zdravotní komplikace, například hypertenze, nemusí to nutně znamenat konec létání. Dotyčnému se stanoví dočasná neschopnost k létání a naordinuje léčba. Po normalizaci hodnot krevního tlaku umožňujeme opět návrat k létání.“

Odolnost proti přetlaku či antig-manévry

Kromě klasických metod lékařského vyšetření, jakým je rozbor moči, vyšetření zraku a sluchu atp., čekají na piloty testy ve výcvikově-expertizním odboru ULZ, který se nachází v areálu ÚVN Praha. Patří k nim například demonstrace účinků hypoxie – nedostatku kyslíku, která probíhá v podtlakových komorách. Pilot L-159 a JAS-39 Gripen jsou zde po teoretickém školení vystaveni atmosférickému tlaku odpovídajícímu výšce 25 000 ft. Ukázka může být spojena vyšší rychlostí dekomprese (snížení tlaku). Pilot se musí naučit rozpoznat počínající projevy nedostatku kyslíku. Dále jej čekají testy specifické odolnosti vůči přetížení a nácvik správného provádění anti-G manévrů, které se provádějí s pomocí metody tzv. podtlaku na dolní polovinu těla - LBNP. Zásadní roli hraje školení v oblasti prostorové dezorientace a následný nácvik dezorientačním trenažéru GYRO IPT II, kde pilot může být vystaven tzv. letovým iluzím, které zásadně ohrožují bezpečnost létání. Výkonní výsadkáři AČR mohou být také vystaveni reálným změnám atmosférického tlaku, které probíhají při různých profilech seskoků (například „HALO jump“). Rychlá dekomprese s případným nácvikem přetlakového dýchání, demonstruje a částečně připravuje pilota na tuto dramatickou a velmi rizikovou situaci za letu.

Mimo ukázky nebezpečných situací nebo testování, se zařízení ÚLZ používá i pro výcvik. Probíhá zde základní seznámení a výcvik použití systému pro noční vidění na trenažéru z výcvikového komplexu NightFox. Po teoretickém úvodu jsou piloti školeni ve speciální učebně se statickým modelem terénu a poté v sofistikovaném systému video projekce (VTIGS). Ten umožňuje vytvářet velmi realistické zobrazení, které umožňuje současný pohled přes brýle pro noční vidění (NVG) a pohled mimo brýle (projekce ve viditelném a near infra-red spektru). Systém umožňuje simultánní projekci (až pro 6 osob) statických i dynamických scénářů letových situací s možností změny meteorologických podmínek, ročních období, fází noci a šera a nejrůznější kombinace nasvícení krajiny jak přirozenými, tak umělými zdroji světla. Díky tomu se zkracuje a zkvalitňuje pozemní přípravu před zahájením praktického leteckého výcviku s brýlemi pro noční vidění.

Testují se i civilní piloti a potápěči

Trenažéry TL–39 a GYRO IPT II se využívají i komerčně. Zájemci (například z řad amatérských pilotů) si zde mohou nacvičovat let za různých letových podmínek, běžné letové úkoly či řešit havarijní situace za letu. Výkonní sportovci a horolezci zde mohou testovat vliv nadmořské výšky, potápěči zase schopnosti potápět se pro účely vstupní a pravidelné prohlídky. Studenti lékařských fakult, zdravotnických škol nebo účastníci specifických kurzů se zde seznamují se základy letecké fyziologie a letecko-lékařského výcviku.

A konečně zařízení slouží i pro expertizní činnost při výběru a testování letecké výstroje a přístrojů nebo komerční testování výrobků (od přetlaku vzduchu 100 m vodního sloupce do 30 000 m výšky atmosféry). Odborníci zde řeší problematiku letecko-lékařského výcviku letců na speciálních zařízeních, posudkových sestupů potápěčů v přetlakové komoře, posuzování vlivu leteckého prostředí z hlediska působení fyzikálních nepříznivých faktorů na organismus letce. A vyvíjí další speciální přístroje pro potřeby leteckého lékařství.

Lékaři spolupracují na vyšetřování leteckých nehod, posuzují výcvikové programy leteckého personálu z hlediska leteckého lékařství. V neposlední řadě navrhují letecké zdravotnické předpisy, služební pomůcky a zdravotnická ustanovení v leteckých předpisech a vydávají závazná stanoviska k souladu norem letového zatížení a odpočinku s obecně platnými právními normami pro orgány státního odborného dozoru.

Léčba v přetlakové komoře (hyperbarická medicína)

Specializovaná technika se rovněž používá k léčbě. Obor hyperbarické medicíny je sice málo známý, ale uznávaný a v některých diagnózách nepostradatelný. Léčí se zde různé poruchy prokrvení končetin, náhlé percepční ztráty sluchu, doléčují se poúrazové stavy, chronické záněty kostí i další onemocnění (komplikace cukrovky, vybrané případy akutní medicíny atd.)

Interní, oční, zubní, radiodiagnostické, neurologické, chirurgické oddělení, ORL, psychiatrie a psychologie pak sídlí v hlavní budově v Dejvicích. Zde se nachází i poradny na výživu a diabetes, klinické laboratoře a ústavní lékárna.

Více informací v příloze nebo webových stránkách příspěvkové organizace.