Plná bedna šampaňského. Tentokrát pro Otu Pavla

Autor: redakce www.army.cz

Ota Pavel, jehož čtyřicáté výročí úmrtí si v těchto dnech připomínáme, patří mezi nejznámější a nejvyhledávanější české spisovatele. Proslul jednak povídkami z kraje svého dětství, a také poutavými sportovními reportážemi a povídkami. Málokdo už ale ví, že pracoval i pro armádní tisk.

Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper (* 2. 7. 1930 –✝31. 3. 1973) se velice zajímal o sport. Krátce trénoval hokejové družstvo mládeže ve Spartě Praha, ale především se věnoval činnosti redaktora. Po začátcích v Československém rozhlase, kde krátce pracoval ve zpravodajství, nastoupil do sportovní redakce. V roce 1957 zamířil do sportovního týdeníku Stadion, kde vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí. Ota Pavel psal také do kulturně-uměleckého čtrnáctideníku pro vojáky a širokou veřejnost s názvem Československý voják. Tady pracoval jako sportovní a tělovýchovný redaktor. Zajímavostí je, že úryvek z díla Smrt krásných srnců se poprvé objevil právě v tomto časopise.

Práce pro Československého vojáka mu umožnila setkat se s mnoha významnými sportovci té doby a podívat se s nimi do zahraničí. Z cesty do Ameriky, kam se podíval s armádním fotbalovým mužstvem Dukla Praha v roce 1962, vznikla reportážní kniha Dukla mezi mrakodrapy.

Skvělé výkony armádních sportovců ale představil i v dalších dílech – Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, Syn celerového krále či Pohádka o Raškovi.

Ota Pavel jednou o armádním sportu napsal: „Žádná velká vítězství nejdou vygumovat z historie, dokonce jejich sláva bude narůstat, až se stanou legendami!“

Na spisovatele dnes vzpomíná i bývalý šéfredaktor Československého vojáka Josef Gajda, který Otu Pavla zažil v závěrečné etapě života. Podle vyprávění kolegů to byl prý velice oblíbený a společenský člověk. V redakci Československého vojáka strávil Ota Pavel možná nejplodnější období svého života, domnívá se Gajda. „Odtud se odvíjí i nejslavnější díla, která napsal – počínaje Duklou mezi mrakodrapy a konče dalšími povídkami o sportovcích Dukly,“ uvádí s tím, že Ota Pavel měl takzvaně široké pole působnosti a dokázal napsat poutavé reportáže, jež měly pozitivní ohlas, i z vojenského útvaru.