Po sedmnácti letech se podařil první hattrick

Autor: Jan Procházka

Ve čtvrtek 17. října se ve sportovním areálu v pražských kasárnách 17. listopadu v Ruzyni uskutečnil již 17. ročník armádního nohejbalového turnaje o pohár šéfredaktora časopisu A report. Celkem šestnáct družstev z celé armády se sjelo do Prahy, aby po roce změřilo síly a především fotbalové dovednosti v ryze původním českém sportu.

Nohejbal vznikl v roce 1922 v Čechách, v pražském fotbalovém klubu Slavie, kde členové týmu začali hrát hru zvanou „fotbal přes šňůru“. Dnes se sice přes šňůru již nehraje, ale pravidla (první oficiální byla sepsána v roce 1936) se v mnohém podobají a základ – tedy fotbalový um, téměř ekvilibristika a žonglování s míčem - zůstal. Kdo neměl skvělého smečaře, který je schopný „zalít“ soupeře téměř až od zadní čáry, neměl v sedmnáctém ročníku šanci na úspěch.

Na spravedlivé rozdělení do čtyř skupin, kdy do každé byl nasazen jeden tým, který se v loňském ročníku umístnil na prvním až čtvrtém místě, dbali pracovníci oddělení tělovýchovy a sportu Agentury služeb pod vedením Jiřího Špičky. Na přípravě turnaje se také podíleli pracovníci oddělení záchranné a výsadkové služby a tělesné výchovy z Generálního štábu AČR.

Původní časový předpoklad o trvání jednotlivých zápasů – hrálo se na dva vítězné sety do deseti bodů - se v průběhu turnaje rychle měnil. Důvod? Téměř polovina zápasů se hrála na tři sety, což byl jasný důkaz o vyrovnanosti jednotlivých družstev a také o chlapské chuti a zdravé dravosti nedat svou „kůži“ zadarmo. Zápisy ve výsledkové listině 10:8 a také 10:9 nebyly výjimkou.

A jak vše dopadlo? Pro vítěze samozřejmě skvěle a pro ty, kteří skončili takzvaně pod bednou téměř stejně, protože zdravá rivalita a sportovní duch byl zachován. Výsledková listina a předání pohárů a cen mělo přece jen několik zvláštností. Tou první bylo, že vítězný tým ve složení major Tomáš Drápal (z pražského Velitelství pozemních sil), rotmistr Martin Petr (z Centra zabezpečení munice z Mladkova) a rotmistr Miroslav Šroler (z Centra zabezpečení munice z Týniště nad Orlicí) stál na nejvyšším stupínku již potřetí a dosáhl tak hattricku, což se předtím nikomu nepodařilo.

A druhou milou zvláštností byla přítomnost českého skokana o tyči, účastníka třech olympijských her, Štěpána Janáčka. „Chci vám popřát k vítězství a hlavně k chuti sportovat,“ řekl tyčkař Janáček, když předával ceny vítězům. Ceny do soutěže věnoval zlatý olympionik v desetiboji Robert Změlík a jeho firma Startlife. Robert Změlík s Romanem Šebrlem stojí také za projektem Odznak všestrannosti olympijských vítězů, a oba vědí, že ke sporu je nutná správná obuv - proto každý z oceněných obdržel poukázku na jeden pár sportovní obuvi.

Snad jen pro úplnost – na druhém místě skončilo družstvo z 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce a stupeň bronzový „vykopali“ zástupci Národního úřadu pro vyzbrojování z Prahy.

Foto Radko Janata