POKOS: V Jihomoravském kraji připravili program vyškovští

Autor: kpt. M. Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA, foto: V. Bezděk, H. Jurčová, VeV-VA

Projekt POKOS neboli Příprava občanů k obraně státu se představil také v jihomoravském kraji. Za dětmi do základních škol v Mikulově a ve Vyškově zavítali na začátku tohoto týdne vojáci přímo z centra výcviku Armády ČR.

Ve spolupráci s odborem komunikace Ministerstva obrany ČR připravili pro žáky druhého stupně program, jehož cílem je seznámit je s povinnostmi, které občanům ČR vyplývají ve vztahu k obraně státu. Žáci nejprve získali základní informace o principech obrany státu, o úloze ozbrojených sil, řešení krizových situací, o výhodách členství v mezinárodních organizacích a poté se dozvěděli, jak funguje naše armáda.

Vítejte v centru výcviku AČR, kde se připravují všichni profesionálové

Dvě desítky příslušníků Velitelství výcviku – Vojenské akademie prozradily, co obnáší být příslušníkem Armády ČR. Představily základní výcvik, při němž se civilista stává vojákem schopným přežít na bojišti. Vyškovští hovořili také o další kariérové, odborné, speciální přípravě, přípravě do zahraničních operací, a také o nejnáročnějším elitním bojovém výcviku – kurzu Komando.

Se zkušenostmi se podělili jak armádní nováčci, kteří právě složili vojenskou přísahu, tak zkušení profesionálové, účastníci i několika zahraničních operací. Nelitujete, že jste do armády vstoupil, byla jedna z otázek směřujících na vojína Vojtěcha Vrbu, budoucího příslušníka 43. výsadkového praporu. „Jediné, čeho lituji, je, že jsem to neudělal dřív,“ nechal se slyšet mladý voják. „Nebojíte se, když jedete do mise? Zvažoval jste někdy, že odmítnete?“ Tento z mnoha dotazů zase mířil na příslušníka přípravy Komando: „Strach je přirozenou součástí každého člověka, ale mise je součástí mojí práce. Obavy si nepřipouštím.“

Na vlastní kůži

„Váhu“ vojenského řemesla pak na vlastní kůži děti poznaly, když je vojáci oblékli do výstroje, která se sestávala z armádní vesty, přilby, batohu a zbraně. Jedním z těch, kteří si vyzkoušeli stát takto vybaveni před třídou téměř půl hodiny, byl i Petr Král. Jeho pocity? Stejné jako u všech ostatních, kterým se pod tíhou podlamovala kolena: „Bylo to opravdu těžké. Ke konci už jsem celkem přešlapoval.“ A to prý byla jen část výstroje a střední batoh, upozornil náčelník centra speciální přípravy podplukovník Hynek Pavlačka. Vojáci podle něj musí být schopni ve výstroji, která může vážit i 50 kilo, setrvat mnoho hodin, přesouvat se, běhat, plnit úkoly v různých klimatických podmínkách. „Je to nejen o fyzičce, ale i o silné vůli, odhodlání a obrovské zodpovědnosti, kterou na sebe bere člověk, když má u sebe zbraň,“ zdůraznil Pavlačka.

Velký zájem u dětí vzbudila prohlídka zbraní – nových armádních pistolí, samopalu, brokovnice či odstřelovací pušky. K dispozici byla i technika, kterou armáda používá při výcviku i nasazení v zahraničí. Nechyběla ani zdravotnická příprava, při níž si vyzkoušely, jak zachránit život a pomoci zraněnému. A kdyby si snad někdo to všechno napoprvé nezapamatoval, připravili pro něj vyškovští specialisté brožurku v tištěné podobě. Prezentovali se i chemici, kteří žáky seznámili s tím, co dokážou zbraně hromadného ničení, co udělat, když dojde k úniku chemických látek, jak použít masku či chemický oblek.

Program pomáhá dětem, ale i učitelům

Učitelé si spolupráce s armádou velmi váží. „Příprava občanů k obraně státu přináší do vzdělávacího programu nová témata. Snažíme se je vhodně zařadit a od armády se nám dostalo významné pomoci nejen v podobě písemných podkladů, vše navíc máme možnost díky návštěvě vojáků vidět i v praxi,“ pochvalně hodnotí projekt ředitel mikulovské základní školy Rostislav Souchop.

„Je potřeba, aby se děti orientovaly ve zdravovědě, ochraně obyvatelstva i chemické ochraně. Proto musíme osnovy tvořit tak, aby nějaké základy dostaly alespoň třeba v chemii či přírodovědě,“ vysvětluje zástupkyně ředitele vyškovské základní školy Miroslava Vágnerová a k výhodám návštěvy vojáků pak dodává: „Děti si to lépe zapamatují, než když to slyší pouze v teoretické rovině. A navíc jsou u nás chlapci, kteří již teď zvažují, že by šli k armádě.“