Politici i pamětníci si připomněli srpnové události roku 1968

Autor: (oha)

Před budovou Českého rozhlasu v Praze dnes desítky lidí vzpomínaly na srpnové události roku 1968. Před 44 lety, v noci z 20. na 21. srpna, začala okupovat Československo vojska pěti států Varšavské smlouvy.

Věnce k budově rozhlasu dnes při této příležitosti položili například předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová či předseda Senátu Milan Štěch. Za resort obrany se k nim připojili náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata a zástupce náčelníka Generálního štábu – inspektor AČR generálmajor František Malenínský.

Podle Milana Štěcha představuje budova na Vinohradské třídě symbol, který spojuje dva nejtragičtější momenty v českých dějinách 20. století. „V roce 1945 tady končila nacistická okupace, o dvacet tři let později tady jiná okupace začínala,“ uvedl dnes předseda horní komory Parlamentu. Okupace není pouze abstraktním pojmem z učebnic, za každou jsou konkrétní mrtví a zranění či poznamenané lidské osudy. Už kvůli nim nesmíme podle Štěcha nikdy zapomenout.

Miroslava Němcová konstatovala, že okupací Československa „spřátelenými“ armádami pěti zemí Varšavské smlouvy skončilo období klíčící naděje na konec komunistického režimu. Po dvaceti letech byl cítit „závan svobody, lidé zvedali hlavy, život v šedi a beznaději měl být vystřídán životem normálním, tvůrčím“. Jedenadvacátý srpen pak označila jako „den zrady“. Zradila podle jejích slov zejména tehdejší politická reprezentace, která se v těchto dnech těšila velké důvěře občanů. „Místo toho, aby šli cestou, po níž chtěli kráčet občané, během několika málo dnů se z hrdinů stali spolutvůrci katastrofy.“ Tou byla podle předsedkyně Poslanecké sněmovny následná „normalizace“.

Vojska Varšavské smlouvy překročila státní hranice před 41 lety v noci z 20. na 21. srpna. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Řada lidí emigrovala.