Poslanci v prvním čtení podpořili zrušení vojenského újezdu Brdy

Autor: redakce

Prvním čtením včera v Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení ostatních vojenských újezdů. Materiál nyní míří do výborů pro obranu a pro životní prostředí, které na projednání budou mít čtyři měsíce.

Návrh uvedl ministr obrany Martin Stropnický, podle kterého je hlavním důvodem optimalizace vojenských újezdů redukce počtu Armády ČR. „V roce 1993 měla armáda 115 tisíc vojáků v činné službě, v současné době má 21 tisíc vojáků. Vzhledem k reálným potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení, a to i s ohledem na snižující se zdrojový rámec Armády České republiky,“ podotkl a pro média pak doplnil: „Armáda po dlouhé době něco nechce. Bylo by škoda to nevyužít.“

Hlavní navrhovanou změnou je zrušení vojenského újezdu Brdy - Středočeský kraj. „Pro potřeby výcviku 13. dělostřeleckého pluku bude dále využíváno posádkové cvičiště o rozloze 560 hektarů poblíž posádky Jince. Třináctý dělostřelecký pluk je i nadále perspektivní posádkou a chci zdůraznit, že jakékoliv spekulace o jejím zrušení nejsou pravdivé,“ konstatoval Martin Stropnický s tím, že návrh zákona přináší také změnu stávajících hranic - u vojenského újezdu Boletice je to 12 % v rámci Jihočeského kraje, Březina představuje 5 % - Jihomoravský kraj, Hradiště 15 % - Karlovarský kraj a u vojenského újezdu Libavá je to 31 % - Olomoucký kraj.

Neméně důležitým důvodem optimalizace je také narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů, kteří při neexistenci obce na území vojenského újezdu nemohou volit ani být voleni do zastupitelstva obce a nemohou vlastnit ani movitý majetek. Navrhovanými změnami dojde podle Stropnického k vyřešení i dalších zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů.

Druhým čtením včera ve sněmovně prošla také novela zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech. Materiál by měl být ve třetím čtení projednán ještě na březnové schůzi Poslanecké sněmovny PČR.

Zásadní změny se týkají prodloužení rozhodné doby pro získání postavení válečného veterána – nejkratší doba služby nutná pro získání statusu bude 90 kalendářních dnů; nově bude stanoveno, že se nejedná pouze o místa ozbrojeného konfliktu, ale může se jednat též o místa s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací.

Status válečného veterány by mohli získat i příslušníci jiných bezpečnostních sborů nebo civilní osoby vyslané do jednotlivých misí (například civilní mise Rady EU nebo pozorovatelské mise), kteří jsou v místech vyslání vystaveni reálnému nebezpečí újmy na zdraví nebo ohrožení či ztráty života.

Podle ministerstva obrany mají změny přispět ke zvýšení morálního kreditu statusu válečného veterána a zajistit vyvážené stanovení podmínek pro jeho získání.