Poznávání, vzpomínky i pieta

Autor: Miroslav Šindelář

Po stopách československých vojáků se vydalo ve dnech 15. – 19. června 2009 šestadvacet účastníků poznávací cesty na Balkán.

Tu ve spolupráci s odborem mimoresortní spolupráce Ministerstva obrany ČR připravila pro své členy Československá obec legionářská (ČsOL). Byla určena především dvaceti osmi dosud žijícím veteránům 2. světové války, kteří bojovali v československé brigádě Jana Žižky z Trocnova, ale vzhledem k vysokému věku a jejich zdravotnímu stavu se nakonec na Balkán vypravili jen dva přímí účastníci národně osvobozeneckého boje v bývalé Jugoslávii - Mirko Mirkovič a Emil Vašek. V delegaci ČsOL byli také čtyři studenti z vojenské střední školy v Moravské Třebové.

Delegace Československé obce legionářské navštívila v novodobé historii České republiky poprvé bojiště 1. a 2. světové války na Balkáně, kde bojovali a položili své životy za svobodu našich národů čeští vojáci.

 

První velmi srdečné uvítání delegace se uskutečnilo v chorvatském Daruvaru, kam již od první poloviny 19. století přicházeli první Češi. Dnes zde v tomto sympatickém lázeňském městě a v jeho okolí ve Slavonii žije asi 13 tisíc obyvatel hlásících se k české národnosti.

Bylo velmi příjemné seznámit se s činností místního Svazu Čechů, jejich besed a pocítit jejich entuziasmus ve spojení s domovinou jejich prarodičů. Vlastenectví krajanů, které je zde hmatatelné na každém kroku se snoubilo s posláním, za kterým právě přijela delegace pokračovatelů tradic a myšlenek československých legionářů.

 

Vedoucí delegace – tajemník ČsOL Emil Cigánik - poděkoval krajanům za vřelé přijetí i za možnost prohlédnout si český areál v Daruvaru, kde se nachází nejen moderní česká škola, ale také mateřská škola Ferdy Mravence, o kterou je v Daruvaru prý značný zájem. Chloubou české menšiny v Daruvaru je Český dům, česká škola J. A. Komenského nebo knihovna Franty Buriana. V Daruvaru sídlí také redakce týdeníku "Jednota".

Delegace poté v obci Dežanovac položením smutečního věnce uctila památku u hrobu velitele brigády Jana Žižky z Trocnova Antonína Doležela. V nedaleké obci Končanica se uskutečnil pietní akt u památníku padlým, mezi nimiž jsou také oběti z brigády Jana Žižky – 80 Čechů, kteří žili v této vesnici. U hrobu legendárního velitele Josefa Růžičky položil Emil Cigánik, s druhoválečnými veterány a zástupcem ředitelky odboru mimoresortní spolupráce MO plukovníkem Milanem Bachanem a s přidělencem obrany České republiky v Chorvatsku plukovníkem Jaroslavem Procházkou smuteční věnce.

Poslední zastavení na chorvatské straně patřilo obci Ivanovo Selo, kde delegace uctila památku nejen obětí 2. světové války, ale také deseti civilistů – chorvatských Čechů, kteří zde zahynuli během války v roce 1991.

 

V československé brigádě Jana Žižky z Trocnova, působilo na 3500 mužů. V bojích padlo 800 a trvalé následky ze zranění utrpělo 700 československých vojáků. Brigády podle svědectví jednoho z členů delegace – Mirka Mirkoviče, bojovala většinou s ukořistěnými zbraněmi a byla odkázána na pomoc místních obyvatel.

Ve středu 17. června 2009 opustili účastníci poznávací cesty Chorvatsko a zavítali na území Srbské republiky. Zde patřila první zastávka v obci Tekeriš vzpomínce na oběti slavné bitvy na Ceru. Tato bitva byla jedním z prvních válečných střetnutí srbských vojsk s rakousko-uherskou armádou. Srbové zde slavně zvítězili nad velikou přesilou. Bitvy se v sestavě Rakouska-Uherska účastnil i známý 28. pražský pluk, jehož vojáci odmítli bojovat proti Srbům. Jejich ostatky zde byly pohřbeny pod mohylou společně s 16 tisíci padlými Srby.

V podvečerních hodinách přijala delegaci Československé obce legionářské v Bělehradě velvyslankyně České republiky v Srbsku Hana Hubáčková a přidělenec obrany, vedoucí vojenského úseku plukovník Vladimír Huljak. Přijetí byl přítomen též velitel styčné kanceláře NATO v Bělehradu brigádní generál Miroslav Bálint a další pracovníci české ambasády v Bělehradě.

Čtvrtek 18. června 2009 byl věnován památce československým legionářům a všem účastníkům válečných střetů na bojištích 1. světové války na Balkáně. V srbském Lazarevaci členové delegace uctili památku obětí Kolubarské bitvy a ve městě Čelija měli možnost prohlédnout v pravoslavném klášteře sv. Jiří kostnici Kolubarské bitvy. Setkali se zde také se s představiteli UBNOR – tedy organizace obdobné ČsOL.

Na starém hřbitově v Čačku, stejně jako na předcházejících pietních místech uctili s vojenskými poctami památku obětí 1. světové války. Na většině pohřebišť v Srbsku sdílejí padlí čeští vojáci společné hroby se Srby.