Před 110 lety se narodil Otakar Jaroš, vynikající voják a hrdina

Autor: převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů

První srpnový den roku 2022 si připomínáme 110 let od narození nadporučíka Otakara Jaroše. Působil na východní frontě, byl ve funkci velitele 1. pěší roty 1. československého samostatného polního praporu v SSSR. Jeho jméno je nedílně spojeno s bitvou u Sokolova, kde působil jako velitel obrany této obce. Zde také v boji dne 8. března 1943 padl. Byl prvním zahraničním vojákem, kterému byl udělen titul Hrdina SSSR. In memoriam byl jmenován do hodnosti kapitána.

Po skončení vojenské prezenční služby byl 1. 9. 1936 přijat do dobrovolné další činné služby v hodnosti podporučíka tel. vojska v záloze a vyslán na VA v Hranicích. Po vyřazení nastoupil 29. 8. 1937 do funkce zástupce velitele náhr. tel. roty u tel. praporu 4 v Prešově, v listopadu téhož roku se stal velitelem čety 4. roty. Po propuštění z armády byl převeden k poště a stal se úředníkem v Náchodě odkud odešel 12. 8. 1939 do Polska a byl 24. 8. 1939 prezentován v Bronowicích ve funkci velitele tel. roty.

S jednotkou přešel do sov. internace v táborech Suzdal a Oranki. Zastával funkce velitele spojovací čety, subalterního důstojníka školy a velitele důstojnické školy, v lednu 1940 se stal radistou v Moskvě a v dubnu 1941 byl začleněn do zprav. skupiny určené k vysazení na Slovensku. Od června do srpna 1941 působil jako radista u čs. vojenské mise v SSSR, v říjnu 1941 byl povýšen na poručíka.

Dne 7. 2. 1942 byl prezentován v Buzuluku a ustanoven velitelem 1. pěší roty 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. Od dubna do poloviny července 1942 stál v čele poddůstojnické školy, poté opět zastával funkci velitele 1. pěší roty. K 1. 9. téhož roku byl přeřazen do skupiny důstojníků z povolání.

Patřil k náročným a oblíbeným velitelům. Se svou jednotkou se zúčastnil bojů u Sokolova, kde se stal velitelem obrany vesnice, kterou jeho vojáci drželi proti německému tankovému útoku po několik hodin. Padl poblíž svého velitelského stanoviště 8. 3. 1943. Byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a dne 17. 3. 1943 mu byl jako prvnímu cizinci za vzorné splnění bojových úkolů, prokázanou odvahu a hrdinství udělen Leninův řád, medaile Zlatá hvězda a titul Hrdiny SSSR. In memoriam získal i další vyznamenání a 5. 5. 1943 byl povýšen na kapitána pěchoty.