Před sedmdesáti lety se Dukelský průsmyk stal branou ke svobodě

Autor: Miroslav Šindelář

6. října roku 1944, po urputných a krvavých bojích, přešli přes Duklu vojáci 1. československého armádního sboru a stanuli na půdě své vlasti.

Právě události, které se odehrály před sedmdesáti lety, si v místech mnohdy nerovného zápasu připomněli účastníci pietního setkání. Mezi přímé účastníky bojů na Dukle zavítal také prezident Slovenské republiky Andrej Kiska. Českou delegaci, v níž bylo dvanáct veteránů 2. světové války, vedl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Hamáček, ministra obrany zastupovali náměstek Jakub Kulhánek a ředitel Sekce plánování a rozvoje schopností MO generál Pavel Adam.

Většina řečníků po odhalení rekonstruované původní sochy československého vojáka, která opět zdobí památník na Dukle, připomněla skutečnost, že právě v místech velmi těžkých bojů se projevila odvaha a statečnost všech vojáků, kteří zde bojovali s nacistickým nepřítelem.

Daň za touhu po svobodě byla velmi krutá. Sbor pod vedením legendárního velitele generála Ludvíka Svobody v konečném součtu evidoval 935 padlých, 756 nezvěstných a 4518 raněných.

„Bylo to velmi kruté, když jsme uvízli s naším tankem v rozbahněném terénu a nemohli být mezi prvními, kteří překročili hranici našeho domova,“ vzpomínal na historické okamžiky volyňský Čech, dnes plukovník v.v. Bedřich Opočenský. Prozradil, že vojáci dostali do tanků narychlo namalované malé státní vlaječky a ty potom na rodné půdě zapichovali do země. Mnozí, pro ně posvátnou, zemi líbali.

Připomínka karpatsko-dukelské operace, která měla za úkol urychleně pomoci Slovenskému národnímu povstání, poté pokračovala v okresním městě Svidník, kde místní lidé velmi vřele přivítali především čestnou občanku města, dceru velitele 1. československého armádního sboru a pozdějšího armádního generála Ludvíka Svobody, Zoe Klusákovou – Svobodovou. Ta obdržela od ministra obrany Slovenské republiky pamětní medaili připomínající 70. výročí od bojů na Dukle.

„Stojím poprvé u velkolepé sochy generála Svobody a mám možnost říct pár slov – to mě naplňuje hrdostí. Především proto, že generál Svoboda velel 1. československému armádnímu sboru, který se probíjel přes Duklu. Jméno tohoto syna Moravy bude navždy spjato s tím, že jeho vojáci osvobodili první části československého území. Za cenu strašlivých ztrát našich a sovětských, se jim podařilo zahájit proces postupného osvobozování Československa, završený v květnu 1945 v Praze," uvedl v projevu ve Svidníku na zcela zaplněném náměstí předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček.

Jako už tradičně bylo vzpomínkové setkání na hrdiny z karpatsko-dukelské operace zakončeno u nedalekého Památníku vojákům Rudé armády. V místech, kde je pochováno na devět tisíc sovětských vojáků, položily delegace smuteční věnce a kytice.