Prezident Miloš Zeman zahájil závěrečnou část výstavy Doteky státnosti věnovanou našim prezidentům

Autor: Andrej Halada, VHÚ

Za účasti prezidenta republiky Miloše Zemana byla v pátek 5. října zahájena poslední výměna části exponátů výstavy Založeno 1918 – Doteky státnosti, kterou v Jízdárně Pražského hradu připravil Vojenský historický ústav Praha. Tato část expozice je otevřena zdarma až do konce října a návštěvníkům připomene sté výročí založení Československé republiky. Symbolicky se věnuje především slibům prezidentů a prezidentským volbám.

Miloš Zeman během výstavy předal řediteli Vojenského historického ústavu Aleši Knížkovi fotografii s historickým významem. Zobrazen je na ní prezident Tomáš Garrigue Masaryk při svém příjezdu do Ústí nad Orlicí, kde ho vítá tehdejší přednosta železniční stanice, kterým byl dědeček současného prezidenta.

Přibližují prezidenty

Exponáty, dokumenty či artefakty, které si návštěvníci aktuálně mohou prohlédnout, jsou spojeny s osobnostmi prezidentů Československa a České republiky. V Jízdárně Pražského hradu také uvidí unikátní předměty jako slavnostní provedení Ústavní listiny Československé republiky z roku 1932, do nějž svým podpisem postupně stvrdili prezidentský slib T. G. Masaryk, Edvard Beneš a Emil Hácha. Dále originály volebních lístků z voleb prezidentů Československé a České republiky v letech 1920 až 1993 i prezidentské sliby Ludvíka Svobody, Gustáva Husáka, Václava Havla, Václava Klause či Miloše Zemana.

Mimořádným historickým dokumentem je i abdikace Gustáva Husáka z 10. prosince 1989 a následující prezidentský slib Václava Havla z 29. prosince, skládaný – zcela v duchu slavné věty „to jsou ale paradoxy“ – ještě na komunistickou ústavu.

Výjimečně vystaveným dokumentem je i telegram Alberta Einsteina Klementu Gottwaldovi se žádostí o milost pro Miladu Horákovou a její poslanecký průkaz.

• V průběhu sta let existence Československé a České republiky se na Pražském hradě vystřídalo celkem jedenáct prezidentů. Meziválečné Československo zažilo šestery prezidentské volby, po nichž do funkce nastoupili Tomáš Garrigue Masaryk (1918-1935), Edvard Beneš (1935–1938) a Emil Hácha (1938-1945).
• V poválečném Československu se uskutečnilo celkem dvacet prezidentských voleb, po nichž se stal prezidentem opět Edvard Beneš (1945-1948) a dále Klement Gottwald 1948-1953), Antonín Zápotocký (1953–1957), Antonín Novotný (1957-1968), Ludvík Svoboda (1968-1975), Gustáv Husák (1975-1989) a Václav Havel (1989-1992).
• Česká republika zažila až dodnes šestery prezidentské volby, po nichž usedli do prezidentského křesla Václav Havel (1993-2003), Václav Klaus (2003-2013) a Miloš Zeman (2013 až dosud).
• Volby probíhaly trojím způsobem. Aklamací, tj. jednohlasnou demonstrativní volbou, a tajnou volbou, při níž byly odevzdávány lístky se jménem voleného kandidáta. V obou těchto případech volil prezidenty Československé i České republiky nepřímo parlament.
• V roce 2003 se po velmi komplikované třikrát opakované volbě objevily první vážné úvahy o změně volebního systému. K tomu došlo až v roce 2013, kdy byla zavedena přímá volba prezidenta, při níž volí všichni občané disponující volebním právem.
• Výstavu Založeno 1918 - Doteky státnosti pořádá Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci se Správou Pražského hradu, Kanceláří prezidenta republiky, Archivem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Vojenským ústředním archivem, Národním muzeem a Poštovním muzeem.