Adolf Opálka, snímek z negativu Vojenského historického ústavu Praha
Obrázek x z y
17.9.2014
V úterý 16. září proběhla na Pražském hradě slavnostní vernisáž výstavy Tváře odvážných, která poprvé v historii prezentuje soubor snímků československých parašutistů z doby druhé světové války. Zahájení výstavy, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha, se zúčastnil prezident republiky Miloš Zeman a poslední československý žijící parašutista z druhé světové války, generálmajor Jaroslav Klemeš.
Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Oldřich Pechal a několik dalších odvážných mladých mužů sloužili během druhé světové války v československém zahraničním vojsku. Byli jako parašutisté vysazeni v tehdejším protektorátu a zde také v boji za svobodu své vlasti téměř všichni položili životy. Jejich portréty, nyní na unikátních fotografiích, přibližuje výstava Tváře odvážných, jejíž autoři jsou plukovník Michal Buriana a Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu Praha.V úterý 16. září ji ve výstavních prostorách Tereziánského křídla Starého královského paláce na Pražském hradě slavnostně zahájil prezident republiky Miloš Zeman.
Prezident republiky na vernisáži vzdal hold všem odvážným československým vojákům, jmenovitě také generálmajorovi Jaroslavu Klemešovi, který se coby poslední žijící čs. parašutista z druhé světové války vernisáže rovněž zúčastnil. Prezident Zeman si ve svém projevu kladl otázku, co vedlo tehdejší vojáky k příkladům hrdinství: „Byla to výrazná sebeúcta, snaha nezradit sám sebe a vytrvat v klíčovém okamžiku.“ V souvislosti s dnešní českou armádou také zmínil: „Přál bych si, aby i dnešní vojáci měli v sobě právě tuto sebeúctu.“
Jaroslav Klemeš ve svém úvodním slově zmínil nejen historickou návštěvu prezidenta Edvarda Beneše u československých parašutistů ve Velké Británii v roce 1942, které byl on sám svědkem, ale připomněl i osud skupiny Antimony, která byla v roce 1942 vysazena v tehdejším protektorátu. Hovořil především o hrdinství dvou jejích členů, kteří v bezvýchodné situaci, kdy nacisté hrozili vyvražděním další obce podobně, jako tomu bylo u Lidic, volili raději dobrovolnou smrt požitím kyanidových ampulek. Závěrem generál Klemeš poděkoval i Vojenskému historickému ústavu Praha za to, že v podobě jedinečných fotografií připomíná československé vojáky a udržuje tak historické povědomí o vojenském hrdinství a cti.
Unikátní snímky, které vyfotografoval dentista Vrbíček
Expozice Tváře odvážných představuje zcela výjimečnou kolekci snímků, které vytvořil dentista Zvláštní skupiny D Bohumil Vrbíček, jenž působil během druhé světové války ve Velké Británii.
„Ačkoliv byl pan Vrbíček zubařem a staral se o zdravotní stav parašutistů, věnoval se také fotografování. Snímky, které tehdy vytvořil, měly původně sloužit jako portréty do falešných občanských legitimací, kterými byli parašutisté vybavováni, když se chystali k výsadkům do protektorátu. Dnes už bohužel neznáme přesné okolnosti vzniku snímků, můžeme si však všimnout, že z fotografií vyzařuje poměrně pozitivní náboj a snad odhalují i dobrou atmosféru, která mezi našimi vojáky tehdy panovala,“ popisuje expozici Zdeněk Špitálník, spoluautor výstavy a kurátor Vojenského historického ústavu Praha. Z fotografií je dle něj také vidět, že vznikaly v improvizovaných podmínkách, s nedostatkem vhodných civilních oděvů. „Je například patrné, že několik parašutistů má shodné sako či kravatu. Také pozadí, které na snímcích působí jako ateliérové, je ve skutečnosti deka či koberec,“ doplňuje Špitálník.
Vrbíčkovy negativy získal Vojenský historický ústav v roce 2013
Z Vrbíčkových negativů, které vznikly přibližně na konci roku 1941 a začátku roku 1942, byly následně vytvořeny malé snímky-pozitivy a ty vlepeny do legitimací. Negativy pak byly uloženy mezi dokumenty Zvláštní skupiny D. Po skončení druhé světové války je rodina pana Vrbíčka dlouhá desetiletí opatrovala jako nesmírně cennou relikvii.
Negativy se po více než sedmdesáti letech od jejich vzniku prostřednictvím syna pana Vrbíčka podařilo v roce 2013 získat Vojenskému historickému ústavu Praha. Jsou přitom ve výjimečně dobrém stavu, i proto z nich bylo možné vytvořit působivé velkoformátové snímky, které jsou nyní vystaveny na Pražském hradě.
Snímky jsou na výstavě doplněny i některými unikátními předměty, které se k parašutistům vztahují a byly v jejich osobním vlastnictví. Jedná se například o sako Jana Kubiše, rukavice Oldřicha Pechala, osobní dokumenty vojáků atd. Odvrácenou tvář odvahy československých vojáků ale také dokumentuje oprátka, na níž byl v roce 1947 oběšen parašutista Viliam Gerik, který se dobrovolně přihlásil na gestapu a poskytl nacistům cenné informace.
Výstava na Pražském hradě bude otevřena až do konce října tohoto roku.