Příští rok bude kritický. Ministerstvo proto hledá způsoby, kde ušetřit

Autor: Olga Haladová

Ministerstvo obrany bude mít v roce 2011 k dispozici o přibližně šest miliard korun méně než letos. „Příští rok bude nepochybně kritický,“ řekl v Komorním Hrádku na zasedání výboru pro obranu a bezpečnost Alexandr Vondra.

S 1,15 % podílu výdajů na obranu pro rok 2011 na HDP bude Česká republika mezi členskými státy Aliance na osmém místě od konce. Výhled na další roky je ještě pesimističtější – v roce 2013 se předpokládá další propad – na 1,03 %. Česká republika se přitom při vstupu do NATO zavázala, že výdaje na obranu neklesnou pod hranici dvou procent HDP.

„Jsme na hraně nebo za hranou. Pokud nám jde o vytvoření předpokladů pro další rozvoj armády, na peníze se dál sahat nedá,“ řekl Alexandr Vondra a dodal, že situace bude mimořádně vážná, pokud budou výdaje na obranu nižší než 1 % HDP.

Armády se dopady ekonomické krize dotknou například omezením provozu letecké techniky. „Oproti letošku bude příští rok počet náletů o třetinu nižší,“ zmínil náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Vlastimil Picek.

Kvůli škrtům pak v příštím roce přestane armáda používat například dvanáct vrtulníků Mi-24/35, letoun Cl-601 Challenger nebo čtyři vrtulníky W-3A Sokol. Kromě toho omezí či zcela zastaví nákup náhradních dílů a servisních služeb u některé techniky a pořídí také méně munice nebo výstroje.

„Ve srovnání s tímto rokem budeme mít v roce 2011 méně peněz jak na platy zaměstnanců, tak na ostatní platby – peněz na zahraniční mise, pojistného, přídavku na bydlení, sociálních dávek,“ uvedl náměstek ministra pro personalistiku Michael Hrbata.

Pokud vláda přijme návrh na 10% snížení platových tarifů pro obě kategorie zaměstnanců, tedy jak občanské zaměstnance, tak vojáky z povolání, ušetří ministerstvo přibližně 891 milionů korun. Další úspory by se mohly týkat zrušení dosavadní pracovní pohotovosti s dosažitelností do 120 minut z důvodu bojové a mobilizační pohotovosti. „Tyto příplatky mají například lékaři, vojenští policisté nebo piloti Gripenů. Těch by se ale opatření nedotkla. Spíš bychom hledali úspory mimo krizový štáb,“ upřesnil Michael Hrbata.

Mezi další návrhy patří kompenzovat práci přesčas výhradně náhradním volnem. Od tohoto kroku si Michael Hrbata slibuje úsporu přibližně 68 milionů korun: „Pokud budou vojáci vybírat náhradní volno, trochu tím ztrácíme možnost jejich výcviku. Na druhou stranu nám ale s tímto omezeným finančním rámcem nezbývá nic jiného.“

Ministerstvo obrany také do konce roku propustí 700 občanských zaměstnanců, čímž ušetří 283 milionů korun. „Je tu také možnost nového vyjednávání o kolektivní smlouvě. Tady uvažujeme o možném snížení odměny za pracovní pohotovost z 15 na 10 procent, snížení náhrady v nemoci u občanských zaměstnanců z 80 na 60 procent nebo změně plnění z fondu kulturně sociálních potřeb,“ konstatoval Hrbata.

Co se týče přídavku na bydlení, Alexandr Vondra zdůraznil, že ten se vojákům z povolání začne zdaňovat až od roku 2012. „To považuji za nesmírně důležité – bez tohoto odkladu bychom totiž byli vystaveni velmi kritické situaci. Hrozil by radikální hromadný odchod vojáků.“

Náměstek ministra obrany Michael Hrbata seznámil poslance také s dalšími možnými úspornými kroky, současně ale upozornil, že snížení platových prostředků, které resort provede v roce 2011, už nelze zopakovat v roce následujícím. Zásah do platů je totiž zásadní. „Armáda se nesmí stát odkladištěm nepotřebných lidí. Potřebujeme v ní odborníky, a ty musíme zaplatit,“ zdůraznil.

Na jednání výboru vystoupili kromě dalších představitelů resortu obrany také velitelé kontingentů, které působily v posledních dvou letech na misích v zahraničí.