Profesor Kunc a jeho vyšší rozměr lidskosti

Autor: Věra Černá

U příležitosti 50. výročí založení neurochirurgické kliniky ÚVN Praha byla odhalena busta generálmajora profesora MUDr. Zdeňka Kunce, DrSc.

Generálmajor profesor MUDr. Zdeněk Kunc, DrSc., je považován za zakladatele české i světové neurochirurgie a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností v historii ÚVN vůbec.

Narodil se v roce 1908 v Praze. Původně chtěl studovat architekturu, ale na poslední chvíli dal přednost medicíně. Vzhledem k tomu, co vykonal pro československou a světovou chirurgii, jeho rozhodnutí bylo správné. Architektura a výtvarné umění se mu ale staly celoživotním koníčkem.

   

Po promoci sbíral svoje zkušenosti na několika klinikách; mimo jiné i ve Vojenské nemocnici v Plzni. V roce 1948 byl povolán jako vedoucí chirurgického oddělení nynější Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích a pod jeho vedením zde vzniklo druhé specializované neurochirurgické pracoviště v Československu, které se v roce 1959 stalo základem neurochirurgické kliniky. Tu profesor Kunc úspěšně vedl do roku 1978 a dále zde pracoval až do roku 1985, kdy  ve věku 77 let náhle zemřel na infarkt myokardu.

Vědecká práce profesora Kunce je neobyčejně obsažná a sahá od břišní chirurgie přes traumatologii až k neurochirurgii. Je také autorem první československé učebnice neurochirurgie, která vyšla v roce 1968. V roce 1954 se stal generálmajorem a v roce 1981 akademikem Československé akademie věd. Byl nositelem významných státních vyznamenání. Za pomoc při likvidaci epidemie tyfu v Terezíně na konci války obdržel  Čs. medaili za zásluhy I. třídy. Byl skutečnou osobností odbornou i lidskou a také díky tomu se stal předobrazem hlavního hrdiny románu Valji Stýblové "Skalpel, prosím", který v roce 1985 zfilmoval režisér Jiří Svoboda.

         

Odhalení busty profesora Kunce se ve středu 21. října 2009 v areálu Ústřední vojenské nemocnice ujal vicepremiér a ministr obrany Martin Barták spolu s ministryní zdravotnictví Danou Juráskovou a ředitelem ÚVN Praha plukovníkem Štefanem Brunclíkem. Před památníkem československého medicínského velikána, který společně vytvořili akademičtí sochaři Jan Bartoš a Jiří Kantůrek, se shromáždili početní hosté politického i kulturního života, pamětníci i odborná veřejnost.

"Co však učil akademik Kunc a jeho žáci především, nebyla medicína interpretovaná pouze jako vědecká, exaktní disciplína. Lékař podle něj musel vždy navázat individuální vztah k nemocnému, snažit se pochopit nejen jeho nemoc, ale i jeho duši a život, který předcházel příchodu do nemocnice. Nikdy nezapomínal na Hypokratův slib a etickou stránku medicíny, nezaměnit její provozování, které je posláním, za pouhé povolání. Vždycky si zachovat pokoru tváří v tvář lidskému životu a nemoci, která jej stihla. Právě díky této pokoře a snaze o pochopení konkrétního problému dává lékař k dispozici nejen své znalosti a zkušenosti, ale i intuici - další rozměr lidskosti, jenž se nedá vtěsnat do žádné učebnice," připomněl osobnost profesora Kunce ministr obrany Martin Barták.