Prohlédněte si knihu o výbušninách a ohňostrojích z tepla domova

Doba, kdy se nejvzácnější knižní skvosty skrývaly před badateli v přítmí trezorů, je nenávratně pryč. Knížky si totiž lze „půjčovat“ a prohlížet v digitální podobě doma na počítači. Také některé vzácné raně novověké rukopisy ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha si můžete takto prohlédnout.

Většina knihoven ve vyspělých zemích už delší dobu digitalizuje své nejstarší fondy. Důvody jsou především praktické. Mnoho set let staré knihy častým prohlížením a listováním trpí, badatelé za nimi také musí do knihoven docházet. Pokud ale knihovna dokument digitalizuje (základem procesu digitalizace je skenování) a umístí jej na své webové stránky do on-line přístupného systému digitální knihovny, může si ho kdokoli odkudkoli prohlížet na počítači.

Vojenský historický ústav Praha je už několik let zapojen do národního programu digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica, jež je pod patronací UNESCO a tvoří jeden ze tří základních pilířů budovaného systému „Národní digitální knihovny“. V rámci celoevropské integrace jsou dílčí projekty „Národní digitální knihovny“ také součástí širšího evropského portálu Europeana, do kterého již přispívá většina evropských zemí a který soustřeďuje přístupy k objektům národního kulturního dědictví evropských států.

Součástí výše uvedených projektů je rovněž digitální knihovna Manuscriptorium, v níž je v současnosti umístěno přes 21 000 dokumentů z celého světa. Zejména se jedná o rukopisy, ale minoritně jsou zde obsaženy též inkunábule, staré tisky, mapy, listiny a podobně (česká Národní knihovna do této databáze například přispěla už více než dvěma a půl tisíci titulů ze svých fondů). V databázi najdete i vybrané rukopisy z Knihovny VHÚ - Referátu historických fondů (RHF). Jde v tuto chvíli o téměř šest desítek titulů datovaných od ranného novověku do konce 18. století, které se vztahují k oblasti vojenství a vojenské historie.

„Do Manuscriptoria jednotlivé knihovny dávají to nejlepší a nejcennější, co ve svých sbírkách mají,“ říká vedoucí Knihovny VHÚ-RHF Zdeněk Munzar. „My jsme začali přispívat do Manuscriptoria našimi digitalizovanými dokumenty v roce 2007. Zásadní výhodou je fakt, že Manuscriptorium je v současné době přístupné zcela volně, bez nutnosti registrace, licenčního poplatku či podobných záležitostí. Jde o plnohodnotné badatelské prostředí ve virtuální podobě, jednotlivé stránky nebo listy jsou digitalizované ve velmi vysoké kvalitě.“

V praxi to znamená, že pokud si na www.manuscriptorium.com naleznete nějakou knihu, zobrazuje se vám nejen její textová část, ale dokument jako celek. To znamená, že se můžete pokochat například starou vazbou a jejím zdobením. Navíc při nejvyšší kvalitě zobrazení může být velikost zvětšení taková, že badatel vidí i samotnou strukturu ručního papíru. Jednotlivé strany lze také stahovat do vlastního počítače, přičemž při rozlišení v tiskové kvalitě jsou listy chráněny vodoznakem.

Zpracování rukopisů či tisků pro Manuscriptorium představuje poměrně náročný proces, který trvá včetně administrativy i několik měsíců. Samotné skenování je přitom záležitostí relativně rychlou, pohybuje se v řádu maximálně týdnů. Digitální obrazy se pořizují na speciálním skenerovém stroji, jehož pořizovací cena představuje řádově několik miliónů korun. Dokumenty musí být do digitální podoby převedeny absolutně dokonale, navíc originál nesmí být při průběhu digitalizace jakkoli poškozen. To znamená použití bezdotykových skenerů, světelných UV filtrů, fixace dokumentů podtlakovými deskami, několikanásobné barevné kalibrace a podobné speciální procesy. I popis dokumentu a tvorbu metadat provádí odborník, který je patřičně jazykově vybaven a ovládá čtení středověkých a raně novověkých textů.

Knihy, kterými VHÚ přispěl do Manuscriptoria, jsou různého charakteru. „Jde například o deníkové publikace a žurnály z různých válečných konfliktů, například třicetileté války či z válek o rakouské dědictví,“ říká Pavel Trnka, který se v Knihovně VHÚ–RHF věnuje správě nejstarších a nejvzácnějších fondů. „Autory těchto spisů bývali sami aktéři válek, kteří se účastnili konkrétních válečných tažení. Mezi raritní rukopisy patří rovněž dvě úřední knihy z produkce Dvorské válečné rady – tedy faktického předchůdce ministerstva války – z období panování Josefa II., které evidují její reskripty a nařízení.“ (on-line zde a zde)

Mezi zajímavé publikace určitě patří i kniha o výrobě a použití výbušnin z roku 1601, jejíž originální německý název zní Ein Whaar Probiertt, unnd Practiciertt geschribnes Feuuer Buech: Wie ein Zeuughauus Anhaimbs, mitt aller notturfft unnd Zuegehoerung Solt gehalten werden: Auch vom Salliter, Schwebel. Kolenn, unnd Pulffer zumachenn. Feuuerpfeillenn. Wiltenn unnd gezämen ….“ Je v ní detailně popsáno a také mnoha ilustracemi doloženo, jak připravit výbušné slože, ale i sestavit zábavné ohňostroje. (on-line zde)

„Digitalizovali jsme i jednu knihu z druhé poloviny 16. století od mantovského kavalíra Roberta Fery, která se zabývá různými druhy koňských uzd,“ říká Zdeněk Munzar. „Pokud by si někdo chtěl vyrobit repliku dobové uzdy, tak může po téhle knize sáhnout, má perfektní zdroj.“ (on-line zde) Vizuálně zajímavou je rovněž publikace o pevnostech a pevnostním stavitelství, která pochází z 18. století. (on-line zde)

„Digitalizace knižních fondů a jejich on-line zpřístupnění je určitě věc, která posouvá knihovnictví do zcela nové roviny,“ shrnuje Zdeněk Munzar. „Obrovsky to ulehčuje práci všem badatelům. My jsme samozřejmě rádi, že knihovna VHÚ Praha v tomto směru nijak nezaspala, na projektu „Národní digitální knihovny“ se aktivně podílíme a můžeme přispět svojí symbolickou hrstkou do mlýna.“

Autor: Andrej Halada

Více informací o aktivitách Vojenského historického ústavu Praha naleznete na www.vhu.cz