Prostějovská šestsetjednička slaví. Veřejnosti výjimečně ukázala techniku i vybavení

Autor: Olga Haladová

U příležitosti 50 let působení ve městě uspořádala 601. skupina speciálních sil a Prostějov oslavu. Jednotka, která se veřejnosti příliš často neotvírá, zcela výjimečně předvedla také svoji techniku a vybavení.

Význam celé události byl zvýrazněn i tím, že nad oslavami převzali záštitu starosta města Prostějov Miroslav Pišťák a ředitel Vojenského zpravodajství a bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil generálporučík Ondrej Páleník.

Prostějovští vojáci, kteří se několikrát zúčastnili bojové operace Enduring Freedom v Afghánistánu, patří mezi speciálními jednotkami ke světové špičce. Do Prostějova se předchůdci dnešní šestsetjedničky – příslušníci 22. výsadkové brigády – přesunuli ze slovenského Prešova v roce 1960.

Podle současného velitele jednotky, podplukovníka Karla Řehky, chtějí vojáci dvoudenní oslavou především poděkovat městu a jeho občanům za to, že je mezi sebe před půl stoletím přijali. „Spolupráce našeho útvaru s městem je nadstandardní, kdykoliv jsme potřebovali pomoci, vždy jsme měli cestu na radnici otevřenou. Město a jeho představitelé nás vždy maximálně podporovali.“

Svých vojáků si cenní i místní. „Vojáci pro město vždy znamenali nesmírně mnoho. Už jen to, že Prostějov vyznamenal bojový prapor jednotky čestnou stuhou na níž stojí „město Prostějov svým vojákům“, snad vypovídá o všem,“ řekl prostějovský starosta Miroslav Pišťák.

Kvůli utajení veřejnost téměř nemá šanci se s jednotkou a jejími vojáky potkat. Příslušníci 601. skupiny speciálních sil nepořádají slavnostní nástupy po návratech z mise ani nezvou na dny otevřených dveří. „Světu se úplně neotevíráme. Z povahy věci ani nemůžeme. Na druhou stranu, tam, kde to jde, se snažíme veřejnost informovat,“ říká Karel Řehka a dodává: „Oslavy vnímáme jako další možnost říct lidem, co všechno děláme a že na nás mohou být hrdí.“

Součástí zahájení byl také křest knihy nazvané podle motta jednotky „Dum Spiro Spero“ – dokud dýchám, doufám, jejímiž kmotry byli starosta Prostějova Miroslav Pišťák, ředitel Vojenského zpravodajství generálporučík Ondrej Páleník a předseda Klubu výsadkových veteránů plukovník v.v. Jindřich Starý.

Publikace vojenského historika Eduarda Stehlíka, která bude od příštího týdne k dostání v knihkupectvích, vznikla během devíti měsíců a je unikátní tím, že jde o první knihu výlučně o této jednotce. Mapuje její historii, výcvik, vybavení, působení v zahraničí i spolupráci s městem. „Čtenáře budou určitě zajímat výpovědi vojáků z mise v Afghánistánu. Je to poprvé, kdy se na veřejnost mohlo dostat alespoň něco málo z utajovaných operací 601. skupiny speciálních sil. Lidé si díky tomu udělají představu, že vojáci do misí skutečně nejezdí na výlety, ale že úkoly, které tam plní jsou velice nebezpečné a často v nich jde o život,“ uvedl Stehlík.

Do Afghánistánu na bojovou misi by měli prostějovští speciálové vyjet znovu příští rok. Tentokrát ale bude až stočlenný kontingent spadat pod velení ISAF. „De facto budeme plnit, v souladu s mandátem, podobné úkoly jako v misi Enduring Freedom – od výcviku místních sil až po speciální průzkum a úderné akce,“ prozradil Karel Řehka.

I celý dnešní den se mohou lidé na náměstí T. G. Masaryka podívat na filmové projekce a fotografie z bojových operací. Nechybí ani ukázky speciální techniky a vybavení včetně vozidel, která příslušníci 601. skupiny používají v misích. „Co se týče technického a materiálního vybavení je dnes jednotka na úrovni našich protějšků v těch nejvyspělejších zemích. Technika je ale jen nástroj, byť účinný. Výsledky vždy dělají lidé,“ zdůrazňuje velitel 601. skupiny speciálních sil.

601. skupina speciálních sil se může pochlubit dlouhou a bohatou tradicí přímo navazující na čs. parašutisty vysazované během 2. světové války do okupovaného Československa. Je také pokračovatelem prvních výsadkových jednotek, které vznikly po druhé světové válce, a to pěšího (výsadkového) praporu 71, především ale 22. výsadkové brigády.

Rozkazem náčelníka Generálního štábu z 11. dubna 1960 se v létě toho roku přemístila 22. výsadková brigáda, pod velením plukovníka Františka Mansfelda, z východoslovenského Prešova na střední Moravu, do kasáren bývalého prostějovského Leteckého učiliště.

Do příchodu sovětských vojsk v roce 1968 se 22. výsadková brigáda připravovala nejen na provádění hromadných výsadků v týlu nepřítele na podporu pozemních jednotek, ale i na schopnosti provádět hloubkový a speciální průzkum, diverzní činnost na území nepřítele za účelem ničení důležitých objektů a speciální vojenské techniky.

Od roku 1969 byla 22. výsadková brigáda mnohokrát reorganizována i se změnou názvu. Charakter plnění úkolů se ale v zásadě neměnil. Výcvik se blížil skutečnému boji a každý voják se i po odchodu do civilu hrdě hlásil k příslušnosti k výsadkovému vojsku.

Po roce 1989 se změnou politických poměrů dochází k prvním kontaktům a cvičením jednotky s obdobnými jednotkami ze západu a k 1. listopadu 1992 útvar po čtyřech desetiletích přišel o svůj tradiční název 22. výsadková brigáda a byl přejmenován na 6. speciální skupinu. Od té doby se šestka v odkrytém názvu útvaru objevuje dodnes.

Příslušníci útvaru 8280 se na přelomu let 1990-1991 zúčastnili války v Perském zálivu, zapojili se do mírových operací na Balkáně a na základě svých úspěchů byla prostějovská rota speciálních sil v březnu 1999 vyčleněna jako první jednotka AČR pro potřeby sil rychlé reakce NATO. V červnu 1999 byla tato rota, pod vlajkou NATO, nasazena v Kosovu. Dále byli vojáci této elitní jednotky nasazeni v roce 2002 v Afghánistánu a o rok později v Kuvajtu a Iráku. Nejznámějším nasazením dnešní 601. skupiny speciálních sil generála Moravce je účast v bojové operaci Enduring Freedom v letech 2004, 2006, 2008-2009 na území Afghánistánu.