23.10.2025
Protivzdušná obrana patří mezi priority resortu. Dokončované vojenské doporučení ukáže směr dalších investic
Často skloňovaným tématem ve veřejném prostoru se v poslední době stala otázka budování protivzdušné obrany (PVO). Protože v této oblasti často zaznívají nepřesné i protichůdné informace, přinášíme ucelený pohled na tuto složitou problematiku. Díky nově pořizovaným technologiím se protivzdušná obrana České republiky posouvá zásadně vpřed, jde ale o časově i finančně náročný úkol. Do konce tohoto roku Armáda ČR připraví vojenské doporučení, jak by měla PVO vypadat po roce 2030.
„Není pravdou, že bychom se problematice protivzdušné obrany nevěnovali. Naopak, už nyní postupně zařazujeme do výzbroje Armády ČR v rámci PVO nové vybavení a v rámci intenzivní modernizace armády další techniku pořizujeme. Protivzdušná obrana je jednou z priorit, na které se i na základě dohody se spojenci musíme soustředit,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. PVO byla dlouhodobě od 90. let minulého století podfinancována a zastaralá technika nebyla nahrazována moderními prostředky, což na ni mělo fatální dopad. Znovunabytí těchto schopností je časově i finančně velmi náročné.
Cílem je vybudovat v souladu s vojenskými koncepcemi Integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu, která bude součástí NATO IAMD (NATO Integrated Air and Missile Defence). Jejím úkolem bude poskytovat obranu proti hrozbám ze vzduchu z libovolných směrů, hrozeb různé rychlosti, výšky i velikosti od pomalých, malých a nízko letících bezpilotních prostředků až po všechny typy střel s plochou dráhou letu, balistickým střelám a hypersonickým střelám. Je proto potřeba pořídit různorodou techniku od raket, přes radary až po zařízení elektronického boje. Jak již bylo řečeno, jde o finančně i časově značně náročný úkol.
Podle plukovníka Jaroslava Daverného, který působil jako náčelník pozemní protivzdušné obrany a nyní je velitelem 25. protiletadlového raketového pluku, musí PVO stát na dvou základních principech. „Tím prvním je vícevrstvá obrana, která pokryje rozličné druhy cílů a současně umožní působit vícenásobně na cíl, tedy postupně a různými prostředky v případech, kdy se nepodaří zasáhnout cíl prvním působením. To vyžaduje důslednou koordinaci v systémech velení a řízení vzdušných sil,“ poznamenal. Druhým principem je multidoménový rozsah IAMD. Vzdušné síly musí sdílet své informace do jiných domén a naopak z jiných domén informace čerpat, aby mohly detekovat a rozpoznat vzdušné cíle. Vytváření a využití společného obrazu o vzdušné situaci v reálném čase umožní včasné působení a ničení cílů.
Oba tyto principy jsou zahrnuty v koncepcích Ministerstva obrany, ale také ve Studii PVO 21. století, kterou letos dokončila Univerzita obrany v Brně. Naváže na ně Vojenské doporučení PVO ČR po roce 2030, jehož vypracování loni zadala náčelníkovi generálního štábu ministryně obrany. Již nyní ale samozřejmě budování PVO probíhá. V posledních letech a měsících bylo rozhodnuto o pořízení řady druhů techniky od radarů, protiletadlových kompletů až po zařízení pro elektronický boj.
Armáda ČR situaci ve vzdušném prostoru nepřetržitě monitoruje a radarová data sdílí s NATO. V této oblasti ji nedávno posílily nové radary MADR, které zajistí přehled o vzdušné situaci v malých a středních výškách do 3000 metrů nad mořem, tedy v prostoru, který je v národní odpovědnosti České republiky. Zároveň se provádí obměna hardwarových součástí systému velení a řízení vzdušných sil a současně i modernizace softwarového vybavení. Tyto modernizace umožňují čerpat informace o cílech, které NATO všemi svými prostředky detekuje v libovolné části světa a v libovolné operační doméně.
Pro detekci cílů slouží dále prostředky pasivního sledování cílů. Jde o oblast, ve které je tradičně velmi silný český obranný průmysl. Vedle již využívané techniky přibyly do vybavení Armády ČR nové pasivní sledovací systémy DPET, které umožňují i detekci bezpilotních prostředků. Na základě nedávného rozhodnutí Ministerstva obrany je doplní systém daleké (za horizont) detekce PLESS (Passive Long-range ESM Surveillance System).
Na základě potřeby zvýšit schopnost detekce nízkoletících a malých cíů (dronů) byla v roce 2022 podepsána smlouva na dodání dvou kusů modernizovaných Průzkumných čidel RVR, tedy malých radarů. Zmodernizovány současně byly i stávající radary. Dalším nepřetržitým mírovým zapojením do PVO je trvalá hotovost stíhacích letounů a pohotovost dalších jednotek vzdušných sil v rámci Národního systému posílení PVO. Právě stíhací letouny tvoří velmi podstatnou a účinnou součást moderní PVO. Svými schopnostmi doplňují pozemní systémy. Jedním z klíčových kroků je proto pořízení F-35. V rámci PVO budou působit nejen jako zbraň, a to ať proti samotným letícím objektům, tak i místům jejich odpalu, ale také jako extrémně výkonný senzor. Letouny 5. generace připojí do skládačky integrované obrany i schopnost ničení prostředků nepřítele daleko před naším územím. Jejich účinnost prokázal nedávný konflikt mezi Izraelem a Íránem, kdy izraelské F-35 ničily iránská odpalovací zařízení na území Íránu.
Proti cílům, které odhalí radary, pasivní sledovací systémy nebo senzory letadel, může armáda kromě stíhacími letouny zasáhnout také pozemní protivzdušnou obranou a prostředky elektronického boje. Jak již bylo řečeno, cílem je, aby proti nepřátelskému cíli mohlo působit více prostředků v různé vzdálenosti a výšce. Velmi krátký dosah pokrývají komplety RBS 70 a RBS 70 NG. Nově je doplní stejné komplety umístěné na obrněných vozidlech MARS, čímž se zásadně zvýší manévrovost. Jedna baterie dokáže ochránit před vzdušnými útoky i několik tisíc vojáků. Ministerstvo obrany v této oblasti navyšuje jak kapacitu střel, tak i počet odpalovacích zařízení.
Vyšší vrstvu obrany (středního a dalekého dosahu) pokryje projekt SPYDER, což je izraelský mobilní protiletadlový raketový systém. Armáda postupně získá čtyři tyto systémy. V roce 2023 byla uzavřena smlouva na nákup střel do těchto systémů v šesti kategoriích včetně dlouhého dosahu. Armáda díky nim bude schopna zasahovat až na vzdálenost 80 kilometrů a do výšky 20 kilometrů. Ve veřejném prostoru se objevují názory, že by ČR měla pořídit americký systém Patriot. Jde o bezesporu velmi kvalitní systém, čemuž ale odpovídá i cena a čekací doba na dodávky. Země velikosti České republiky si zpravidla nemohou z logistických a finančních důvodů dovolit pořizovat souběžně dva různé protiletadlové systémy.
Další součástí PVO jsou i drony a protidronová obrana. Neexistuje jeden prostředek nebo jeden postup, který zajistí ochranu proti všem typům dronů. Funguje pouze kombinace prostředků – rušiček a kinetického ničení, tedy sestřelování. V této oblasti je potřeba připomenout rozhodnutí Vlády ČR o zřízení Výboru pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj. Ten bude jedním z výborů Bezpečnostní rady státu. Jeho úkolem bude celou problematiku dronů, jejich využívání, vývoj i řešení možných rizik koordinovat, plánovat a vyhodnocovat. Zapojí se do něj nejen zástupci všech dotčených resortů a institucí, ale také odborníci z nestátního sektoru.
Zcela nezbytnou součástí moderní protivzdušné obrany jsou prostředky elektronického boje. Jednou z nich jsou unikátní české rušičky STARKOM. Dokážou mimo jiné účinně působit i proti nepřátelským dronům.
Letos bylo rozhodnuto také o nákupu dvou mobilních modulárních systémů elektromagnetického boje ES-RA, které nahradí zastaralý systém RUP-FM, nebo o pořízení dvou vysoce mobilních prostředků elektronického sledování SRTP. Jsou vybavené technologií se schopností detekce zdrojů elektromagnetického vlnění a určení jejich směrů.
Do budoucna koncepční materiály počítají s pokrytím i dalších vrstev obrany. Jde například o systémy proti dronům C-UAS a C-RAM, vybudování schopností taktického řízení prvků integrované PVO včetně řízení obrany proti balistickým střelám, generační obměna optoelektronické detekce, posílení prvků pasivní detekce a v neposlední řadě protiraketová obrana. Všechny tyto projekty vyžadují přípravu a komplikované vyjednávání. Vzhledem k nízkým výrobním kapacitám a vysoké poptávce po systémech PVO se projekty prodražují a protahují v čase.
Nezbytnou součástí je i zajištění spojení. Armáda ČR využívá vesmírné domény díky pořízení vlastních přenosových satelitních spojů MILSATCOM.