Působení v misích je pro vojáky nejlepší přípravou k obraně státu a vydá za roky výcviku, řekla ministryně obrany

Autor: podplukovník Petr Sýkora, Odbor komunikace MO

Ministryně obrany Karla Šlechtová postoupila členům vlády ČR návrh na působení Armády ČR v zahraničních operacích OSN, EU a NATO od poloviny 2018 do konce roku 2020.

„Předložila jsem kolegům ve vládě návrh nového mandátu pro nasazení naší armády v zahraničí v časovém předstihu tak, aby o návrhu mohl výbor pro obranu a následně i Parlament ČR jednat co nejdříve,“ uvádí ministryně obrany.

Návrh předpokládá posílení účasti České republiky v hlavních krizových oblastech. Již letos půjde o mise v Afghánistánu, Mali a Iráku, kde bude Armáda ČR působit ve zvýšených počtech i v dalších dvou letech. Příspěvky České republiky v ostatních mnohonárodních misích a operacích zůstávají bez větších změn.

„Absolutní prioritou pro mě i armádu zůstává obrana ČR. Obrana ČR a ochrana našich občanů však dnes nekončí na našich hranicích. Se spojenci reagujeme na aktuální hrozby a v místě krizí chráníme ČR před pronikáním terorismu nebo nelegální migrací,“ zdůrazňuje ministryně Šlechtová.

Navýšení ve všech misích o 300 vojáků

V případě, že bude návrh vládou a následně Parlamentem ČR schválen, bude se jednat o navýšení mandátu Armády ČR ve všech misích o přibližně 300 vojáků, a to ze stávajících 806 na 1081 vojáků pro zbytek roku 2018, respektive 1191 osob v roce 2019 a 1096 osob v roce 2020.

„Účast České republiky v zahraničních misích naši armádu nijak neoslabuje, ani neomezuje její úkoly a přípravu k obraně země u nás doma. Naopak, působení v misích je pro vojáky tou nejlepší přípravou k obraně státu a vydá za roky výcviku nebo cvičení. Pro armádu a vojáky to tedy rozhodně není ztracený čas a pro Českou republiku vyhozené peníze,“ zdůrazňuje ministryně obrany Karla Šlechtová.

V případě plného nasazení všech vojáků a vojenské techniky podle navrhovaného mandátu by náklady za celý letošní rok činily přibližně 2,1 mld. Kč, v roce 2019 2, 4 mld. Kč a v roce 2020 do 2, 3 mld. Kč. Na všechny zahraniční operace tak rezort Ministerstva obrany bude v příštích letech vydávat méně než 4% svého ročního rozpočtu.

Návrh počítá s nasazením až 390 českých vojáků v Afghánistánu

V Afghánistánu v letech 2018 až 2020 návrh předpokládá možné nasazení až 390 českých vojáků. Armáda ČR bude společně s vojáky dalších 37 států pokračovat ve výcviku místní armády a v ochraně spojenců. Zaměří se přitom jak na podporu a výcvik vzdušných sil, tak na výcvik pozemních sil afghánské armády v provincii Herat a policejních a bezpečnostních složek afghánské vlády v provincii Logar.

V Iráku se česká armáda v počtu do 110 osob bude i nadále podílet na výcviku vojáků, policistů a expertů na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Dále se předpokládá navázání na dosavadní výcvik osádek českých letounů L 159, které v boji s Daesh úspěšně nasazují irácké vzdušné síly. V roce 2019 zahájí činnost chemická jednotka, jejímž úkolem bude monitoring prostředí a v případě ohrožení i konkrétní obranná opatření. Další čeští vojáci mohou ke stabilizaci země pomoci i v dalších oblastech podle skutečných potřeb irácké vlády.

V Republice Mali Evropská unie připravuje rozšíření působnosti své asistenční a výcvikové mise na celý region Sahelu. Tomu odpovídá i posílení příspěvků jednotlivých států. V letech 2018 až 2020 se do evropské výcvikové mise zapojí česká vojenská jednotka v počtu do 120 vojáků.

Na žádost OSN zároveň v Mali Česká republika posiluje i zvláštní misi OSN (MINUSMA), ve které bude v dalších letech působit až 30 českých vojáků.

Zahraniční mise ČR jsou v souladu s mezinárodním právem

Součástí nového mandátu bude i nasazení českých vzdušných sil k ochraně vzdušného prostoru Pobaltí, a to v roce 2019 v počtu 95 vojáků s pěti letouny Jas-39. Armáda ČR zde působila naposledy v roce 2012, poté v letech 2014, 2015 a 2016 plnila obdobné úkoly na Islandu.

Do celkového počtu českých vojáků, kteří budou v dalších dvou letech působit v zahraničí, patří i 290 příslušníků pozemních sil, kteří se na základě již schváleného mandátu v polovině letošního roku zapojí do alianční Posílené předsunuté přítomnosti (eFP) v pobaltských státech a v Polsku.

Všechny zahraniční mise ČR se uskutečňují v souladu s mezinárodním právem, na základě rezolucí RB OSN, mezinárodních spojeneckých závazků v rámci NATO a Evropské unie, nebo na základě bilaterálních smluv a dohod s vládami zemí, ve kterých příslušníci AČR působí.