Rozhovor s Jitkou Hákovou: V Gruzii pomáhá situaci stabilizovat mise EUMM

Autor: Věra Černá

V souvislosti s loňským srpnovým konfliktem v Gruzii se Evropská unie zavázala k podpoře mírového řešení komplikované situace v zemi.

Základem pro proces stabilizace se stala dohoda o šesti bodech uzavřená 12. srpna 2008 díky vyjednávacímu úsilí EU. Dne 15. září 2008 začala v Gruzii operovat neozbrojená civilní pozorovatelská mise European Union Monitoring Mission (EUMM), jejíž členkou se stala také Jitka Háková, která v resortu Ministerstva obrany pracuje na oddělení mezinárodního práva.

Po devět měsíců se domovem Jitky Hákové stalo město Zugdidi, situované nedaleko abcházské administrativní hranice, přičemž hlavní velitelství, které zajišťuje spojení s EU, se nachází v Tbilisi.

Rozhodnutí o zřízení mise EUMM a jejím úplném nasazení v kalendáři dělily pouhé dva týdny. „Začátky si vybavuji jako jednu velkou improvizaci. Nebyly dokončeny standardní operační postupy, složení týmů, spojení, to vše se řešilo za chodu. I přesto se nám, myslím, podařilo velmi rychle dosáhnout vysoké kvality práce," říká česká pozorovatelka.

Tým v Zugdidi jako jediný v EUMM monitoruje situaci na administrativní hranici s Abcházií. Ostatní týmy se soustředily poblíž Jižní Osetie. Práci si pozorovatelé v Zugdidi dělí do tří pilířů, pracovně zvaných „vojenský“, „policejní“ a „humanitární“. Jitka Háková, devětadvacetiletá absolventka právnické fakulty, se v rámci humanitárního týmu věnovala především problematice lidských práv, svobody pohybu, situaci vnitřně vysídlených osob a dalším podobným oblastem. „Hodně kontaktů jsme navazovali s místními úřady, s ministerstvem pro ubytování a uprchlíky, úřadem ombudsmana, zástupci politických stran, s médii a nevládními organizacemi a samozřejmě přímo s místním obyvatelstvem. Zajímalo nás v podstatě všechno, od fungování právního a sociálního systému, přes probíhající humanitární projekty až po množství dřeva, které dostanou uprchlíci v zimě na topení. Zajímavé byly i návštěvy škol, nemocnic, kolektivních center a různých místních drobných podniků. Značnou část naší práce pak zaujímala otázka svobody pohybu přes administrativní hranici Gruzie -Abcházie.“

     

Z pohledu Jitky Hákové, které při přímém styku s místním obyvatelstvem vedle angličtiny pomáhala znalost ruského jazyka, jsou lidé v Gruzii velmi komunikativní a pohostiní a přítomnost mise EUMM v zemi vítají. Už jen samotná přítomnost monitorů a skutečnost, že se Evropská unie zajímá o aktuální situaci, jim přidává na pocitu bezpečnosti a pomáhá posouvat některé věci správným směrem.

Situace v Gruzii je ale často velmi složitá a napjatá. „Ještě než jsem se vrátila domů, zažili jsme poblíž abcházské hranice útok na jednu naši patrolu, při kterém byl zabit řidič a zraněn lékař zdravotnického vozidla. Čtyři dny po této události se nám při výjezdu na patrolu do hor zlomila náprava u auta právě nedaleko místa útoku. Uvízli jsme tam na poměrně dlouhou dobu, a to kvůli neoperativní administrativě, která předcházela vyslání záchranného vozidla,“ vzpomíná Jitka Háková.

  

Činnost monitorovací mise EUMM, která napomáhá stabilizaci, normalizaci a vytváření důvěry v zemi, postupně přináší výsledky. Vedle analýzy situace v souvislosti s procesem stabilizace se mise zaměřuje na řádné dodržování dohody o šesti bodech, včetně stažení ruských vojsk. Dohlíží na dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Pozoruje bezpečnost dopravních spojení, energetických infrastruktur a zařízení a v neposlední řadě sleduje politická a bezpečnostní hlediska návratu vnitřně vysídlených osob a uprchlíků. Svou činnost vykonává v úzké koordinaci s Organizací spojených národů (OSN) a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Původní datum ukončení mise k 14. září 2009 bude pravděpodobně prodlouženo o další rok.