Rožnovská valaška 2011 - den druhý

Autor: podplukovnice Jana Zechmeisterová

Sobotní ráno přineslo první tóny Vojenské hudby Olomouc, která otevřela druhý festivalový den promenádním koncertem na rožnovském náměstí.

Mezitím se již od Dřevěného městečka začaly scházet folklórní soubory a skupiny historického šermu, aby přivítaly diváky a milovníky lidové hudby a tance. Roztančené náměstí, kde se nakonec všichni setkali, pak nikoho nenechalo na pochybách, že letošní „Valaška“ je opět nádherným místem pro setkání přátel, které spojuje láska k lidové tradici.

Po průvodu městem, který o sobě dával již z dálky vědět tóny hudebních nástrojů, zblízka nabízel pestrou směsicí krojů z mnoha regionů Čech, Moravy, ale i Slovenska a Bulharska. Říká se, co kraj, to jiný mrav. V souvislosti s lidovými kroji ale také platí, co kraj, to jiný osobitý kroj, který svými prvky a ozdobami vypovídá nejen o místě, odkud pochází, ale také o lidech, kteří jej nosili a nosí.

Krátké přivítání starostkou města Rožnova, ředitelem muzea a ředitelkou festivalu před Valašským muzeem v přírodě stylově doprovodily výstřely z dobových křesadlových pušek Valašského sboru Portášského a doutnákových a kolečkových mušket šermířské skupiny Společnost 1645. V Dřevěném městečku se mezitím do nového dne „probudily“ nejen stánky s lidovými řemeslnými výrobky, ale také rarita, která je s festivalem spojena od té doby, kdy se k folklóru přidal historický šerm.

Historické vojenské ležení, ve kterém se život vrací o mnoho let zpátky, svým pomalým rytmem přináší téměř idylickou atmosféru. Základ šermířské společnosti, která tu každoročně na tři dny postaví svůj dočasný domov, tvoří jedna rodina nadšenců a její přátelé. Ti všichni ve svém „druhém historickém světě“ žijí a tráví každou volnou chvíli a každý, kdo má jen trošku fantazie, si tady na chvilku může připadat, jakoby se čas vrátil zpátky.

Skupiny historického šermu pak představily své umění v odpoledním soutěžním programu „Psáno mečem i sekyrou“. Spolu se šermířskými skupinami Non Sancti z Olomouce, Signum z Brna a Markus M jsme se tak na chvíli přenesli do 15. a počátku 16. století. „Ti, kterým je boj řemeslem...“ pozvedli své štíty a meče, aby vybojovali ruku urozené paní či obhájili svoji čest. Sílu a tvrdost soubojů v programu vyvážila křehkost orientálních tanečnic souboru Safína z Brna a dobová hudba Codex.

Programy dětských folklórních souborů jsou díky své bezprostřednosti a zvláštnímu kouzlu vždy divácky velmi atraktivní a tuto svoji schopnost přitáhnout publikum potvrdily i letos. Klebetníček, Maleníček, Rosénka, Dunaječek, Jánošíček, Ondrášek a Púčik učí své malé tanečníky a zpěváky k lásce k folklóru a mnozí z nich pak poté, co odrostou dětským krpcům, přirozeně pokračují jako členové dospělých souborů. Na otázku, proč si v době hip-hopu a street dance vybraly právě folklórní soubor, odpověděly děti jednoznačně a téměř bez zaváhání: „Naši přece tancují taky a nás to v souboru baví.“

V soutěžní přehlídce dětských zpěváčků „Trylky Jaroslava Juráška“ se letos představilo hodně nových tváří a odborná porota nakonec vybrala dva laureáty, po jednom v kategorii mladších a v kategorii starších, a udělila dvě zvláštní ocenění. Symbolickou cenu diváků, jejich přízeň a zasloužený potlesk, však získali všichni.

Blok odpoledních programů, které se díky přechodné nepřízni počasí odehrály v Janíkově stodole, uzavřely dospělé folklórní soubory spolupracující s Armádou České republiky. Brněnský Jánošíček, Oomoucký Dunajec, Lučina a Púčik z Brna a cimbálová muzika Háj jsou soubory s dlouhou tradicí a v jejich repertoáru lze najít písně a tance z mnoha regionů Čech, Moravy a Slovenska. Hostem programu nazvaného „Naša troška do mlýna“ byl letos bulharský soubor Severnyatsi, který obohatil repertoár o folklór téměř ze všech regionů Bulharska.

V samostatném večerním programu, již opět venku v Komorním amfiteátru, se představil host ze Slovenska, Vysokoškolský umělecký soubor Technik z Bratislavy. Hudebně-taneční program „Folklove“ má lásku k folklóru už ve svém názvu. Ale také v každém tónu a tanečním kroku, kterým během chvíle podlehl snad každý v přeplněném hledišti. Taneční složka, sólisté i lidová hudba a zpěváci provedli diváky všemi regiony Slovenska a svojí profesionalitou a nakažlivou energií rozsvítili hlediště i jeviště.

Závěr sobotního večera patřil „Ondrášovskému Cifrování s Kohoutkem.“ Všichni tři protagonisté, Ondráš, Cifra i Kohoutek, jsou známí svým uměním zpracovat folklorní materiál zábavnou formou, což předvedli divákům v míře vrchovaté. Díky elánu účinkujících i publika se společné cifrování protáhlo až skoro do půlnoci.

Mezi valašskými hospodami Dřevěného městečka pak pokračovala společná zábava při muzikách až do časného rána.

Foto: Marie Křížová a Radko Janata