
Kluci si vyzkoušeli, jak těžké je házení míčem, kdyby jim po zranění chyběla jedna ruka
Obrázek x z y
19.3.2014
Výcvik služebních psů, filmové dokumenty, ale i beseda se „psím“ hrdinou Athosem z Afghánistánu. To vše zažily v úterý 18. března děti ze Základní školy a Mateřské školy Zdeňka Petříka v Kladně. Vojáci z Centra vojenské kynologie Chotyně se svými čtyřnohými kamarády Maxem a Rexem pak předvedli dětem ukázky ze speciálního pachového výcviku služebních psů.
„Vojáci k nám dorazili už letos v lednu,“ vzpomíná Šárka Vostárková, ředitelka Základní školy a Mateřské školy Zdeňka Petříka v Kladně. „Program byl nabitý praktickými ukázkami. Byl ale koncipován v rámci vzdělávacího programu POKOS – přípravy občanů k obraně státu – pro druhý stupeň, tedy pro starší děti. To jsem ale netušila, jakou lavinu to spustí. Téměř to hrozilo bitvou ve školním parlamentu. Děti z prvního stupně, tedy z prvních až pátých tříd, se dožadovaly, že chtějí vojáky také. Proto jsem požádala resort obrany, zda by s tím nešlo něco udělat. No, a dnes dorazili. Vidět vojáky, ale navíc se dovědět i něco z výcviku služebních psů, ale i o působení našich vojáků v Kosovu a Afghánistánu, to děti nečekaly.“
„Je pravda, že takový zájem nás, ale zejména vojáky, potěšil,“ říká Michaela Zacharová z odboru komunikace a propagace resortu obrany. „Dali jsme hlavy dohromady a program byl na světě. Děti se dozvěděly, proč je tady armáda, co vojáci dělají nebo proč se jezdí do zahraničních misí. Podplukovnice Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení našeho odboru a účastnice mise KFOR přiblížila působení našich vojáků v Kosovu a děti si tak mohly představit, jak prožívaly válku tamější děti. S atraktivním programem pak přišlo Centrum vojenské kynologie z Chotyně, jejichž vojáci – rotmistryně Pavla Laňová se psem Maxem a poručík Oldřich Trtílek s Rexem – předvedli dětem výsledky výcviku služebních psů, a nejen to. Viděly, že například pes při nálezu výbušniny upozorní svého psovoda pouhým zalehnutím, žádným štěkáním a další a další zajímavosti ze života psů, ale i psovodů v naší armádě.“
Líbilo se i promítnutí krátkého filmového dokumentu armádního kameramana Jiřího Hokůva o psím hrdinovi s názvem „Athos – 68/10“, který přežil téměř smrtelné zranění, jež utrpěl při nasazení v Afghánistánu v září před dvěma lety. Život mu zachránili američtí lékaři přímo na základně tím, že mu okamžitě poskytli první pomoc. Dostal od nich také „deku hrdinů“, kterou dostává každý zraněný americký voják. Ocenění se mu dostalo od resortu obrany v podobě parádního obojku s věnováním „Za hrdinství“. Za to, v jaké je kondici, ale vděčí zejména svému psovodovi desátníku Rostislavu Bartončíkovi a veterinární péči, které se mu dostává u jeho domovského útvaru, tedy v Chotyni.
„Pokud půjde vše tak dobře jako dosud, bude Athos sloužit v naší armádě dál,“ svěřuje se psovod Athose Rostislav Bartončík. „Dnes je ještě v rekonvalescenci, ale v rámci výcviku zkoušíme, co to dá. Důležité pro něj budou zkoušky. Když ho děti viděly, nevěřily, že byl tak těžce zraněný. A jen fotografie nebo film dokazují, že byl jen kousek od smrti. Ale bojuje dál. Je zkrátka vidět, že je to voják a jsem rád, že to nevzdal. Je to prima parťák.“
„Děti byly nadšené, to bylo znát z jejich dotazů a neustále zvednutých rukou. Myslím, že dnes odpoledne a večer mají rodiče téma jasně dané,“ usmívá se ředitelka školy. „A už teď se mi některé děti svěřily, že chtějí pejsky a vojáky namalovat a poslat jim svoje obrázky. A já jsem jim řekla – proč ne, je to skvělý nápad.“
Autor: Jiří Hokův, Jana Deckerová