Senát schválil novelizaci zákona o vojácích z povolání

Autor: Olga Haladová

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, schválil Senát ve čtvrtek 23. července 2009. Pro návrh hlasovalo 51 senátorů, proti nebyl nikdo.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, schválila na poslední předprázdninové schůzi Poslanecká sněmovna.

V úterý 21. července 2009 jej plénu jednomyslně doporučil senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Asi nejvýraznější změnou oproti stávající podobě zákona je rozšíření podmínek při povolání do služebního poměru tak, aby se zamezilo pronikání extremismu do ozbrojených sil. Nově se tak v zákoně objeví, že do služebního poměru může být povolán občan ČR starší 18 let, který není členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace, nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.

„Důvod zařazení této podmínky je jednoznačný – resort obrany by nerad následně řešil problémy s extremismem, které si s sebou přinášejí někteří noví rekruti. Proto by chtěl postavil jakousi hráz ještě před jejich přijetím do služebního poměru,“ vysvětlil náměstek ministra obrany Jan Fulík.

Další změnou je nová právní úprava hodnostních sborů a hodností. Oproti současnému znění zákona č. 221/1999 Sb., bude v zákoně začleněn hodnostní sbor poddůstojníků s hodnostmi desátník, četař a rotný. Nová úprava naopak zruší hodnosti štábní rotmistr, podpraporčík a podporučík.

„Šlo nám o to, abychom sjednotili oblast našich hodnostních sborů a hodností s ozbrojenými silami ostatních členských států NATO. Vzhledem k tomu, že byla naše hodnostní tabulka delší, než je ve státech Aliance obvyklé, vznikala díky tomu mnohá nedorozumění. Nebylo totiž zcela jasné, jak některé naše hodnosti odpovídají hodnostem obvyklým v Alianci,“ řekl náměstek Jan Fulík.

Kromě výše jmenovaného se nový zákon o vojácích z povolání podrobněji věnuje službě vojáků v zahraničních operacích, kde mimo jiné zavádí a definuje pojem úkolové uskupení. Novinkou je také zavedení institutu mimořádné zdravotní rehabilitace pro ty, kteří konali službu v zahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, ale na klasickou preventivní rehabilitaci, jež vyžaduje službu alespoň deseti let, ještě nedosáhnou.

V souvislosti s finanční krizí na závěr náměstek Jan Fulík zdůraznil, že i přes mnohé úpravy a novinky návrh zákona v žádném případě neupravuje a nemění platové a výsluhové náležitosti vojáků, které zůstávají zachovány v dosavadním rozsahu, a naopak dochází k rozšíření sociálních jistot, mimo jiné o nárokovou zdravotní rehabilitaci.