Sešli se pamětníci Slovenského národního povstání

Na ministerstvu obrany se dnes při příležitosti 68. výročí Slovenského národního povstání uskutečnilo slavnostní setkání pamětníků těchto událostí.

Povstání vypuklo na Slovensku 29. srpna 1944 a i přesto, že skončilo porážkou povstalců, stalo se jednou z nejvýznamnějších kapitol evropského protinacistického odboje. Zúčastnilo se ho na třicet národů, Čechů byly na tři tisíce. Po jeho skončení následoval brutální teror. Devadesát obcí a osad bylo vypáleno, po ukončení války bylo odkryto přes dvě stě masových hrobů. Umírali nejen partyzáni, ale docházelo i k masakrům civilistů, žen a dětí.

„Muselo to být nesmírně obtížné také proto, že proti povstalcům na konci léta 1944 stála pořád ještě velmi silná, velmi dobře vyzbrojená a sebevědomá německá armáda, která měla dobré zkušenosti s rychlým obsazováním cizích území,“ uvedl v projevu náměstek ministra obrany pro ekonomiku Libor Karásek s tím, že nemalé obtíže pro tehdejší velitele představoval mimo jiné i nedostatek těžké vojenské techniky.

„O SNP víme, že dovolilo slovenskému národu a díky tomu celému Československu zařadit se mezi vítězné národy druhé světové války. Ať vyhodnocujeme jeho průběh jakkoliv, faktem je, že vedlo k oslabení německé moci ve střední Evropě a přiblížilo tak konečný pád fašismu,“ připomněl klíčový význam události senátor Tomáš Töpfer.

Podle náčelníka Generálního štábu AČR mělo SNP silný morální podtext. „Malá země v srdci Evropy se dokázala postavit nenáviděnému nepříteli a znamenala pro ostatní podobné národy obrovskou vzpruhu. SNP se stalo signálem pro vznik dalších nepokojů a aktivní odpor proti okupantům,“ uvedl generálporučík Petr Pavel.

Velvyslanec Slovenska v ČR Peter Brňo konstatoval, že i přes rozdílné pohledy na tuto historickou událost bychom neměli zapomínat na jedno: prolitou krev těch, kteří se statečně postavili proti agresorovi, proti totalitě a fašismu. Odkaz povstání podle něj spočívá ve skutečnosti, že šlo v moderních slovenských dějinách o nejvýznamnější vystoupení demokratických sil proti nedemokratickému režimu. „Šlo o povstání širokých společenských vrstev proti totalitnímu režimu, který se svým občanům odcizil. (…) SNP bylo současně vystoupením za demokracii a svobodu pro všechny občany bez rozdílu národnosti, náboženství a sociálního původu,“ uvedl Brňo a v této souvislosti zdůraznil, že by dnešní společnost neměla ignorovat sílící pravicový či levicový radikalismus.

Slavnostnímu shromáždění na ministerstvu obrany, jehož součástí byla také minuta ticha nejen za oběti SNP, ale i na toto pondělí zesnulého generála Tomáše Sedláčka, předcházela pietní vzpomínka u Pomníku zahraničních letců na náměstí Svobody v Praze 6. Následně účastníci, mezi nimiž byla mimo jiné ředitelka odboru pro válečné veterány Iveta Hlásecká a další představitelé, položili věnce a kytice na Vítězném náměstí u Památníku československých zahraničních vojáků padlých na bojištích II. světové války.