Skromná oslava narozenin velkého vlastence

Tři váleční veteráni – brigádní generálové Alexander Beer a Miroslav Masopust, plukovník Václav Přikryl a především představitelé Společnosti Ludvíka Svobody si v Hroznatíně na Třebíčsku připomněli v sobotu 26. listopadu v rodném domku spolu s rodinou bývalého prezidenta republiky jeho 116. narozeniny.

Dlouholetý představitel Československé obce legionářské Jiří Stanislav přivítal v Hroznatíně s mnoha dalšími hosty také senátora Vítězslava Jonáše. Odkaz armádního generála Ludvíka Svobody nejlépe asi vystihl generál Beer když uvedl:

„Ludvík Svoboda byl pro nás vzorem velkého vlastence. Nebylo oddanějšího vlastence a jako velitel se zúčastnil všech bojů naší jednotky. Byl mimořádně nadaný schopností být tam, kde ho jeho vojáci potřebovali, většina z nás si ho vážila jako starostlivého otce a i když jsme mu říkávali“ starej“, nebylo to nijak hanlivé. Šli jsem za ním a mnozí z kamarádů zemřeli s vědomím, že jejich smrt nebyla marná, protože umírali za vlast. Byl to on, kdo prosadil u tehdejšího velení, že jsme byli nasazení jako první zahraniční jednotka v těžkých bojích na východní frontě. Ostatně šli jsme z okupované rodné země tam, kde jsme čekali, že budeme moci za svou vlast bojovat. Podplukovník Svoboda sestavil jednotku, která se rozrostla až do rozměrů armádního sboru. Bohužel teď už nás, přímých účastníků střetu u Sokolova žije jen dvanáct.“

K výročí narození bývalého prezidenta republiky a armádního generála Ludvíka Svobody položili účastníci pietní vzpomínky k pamětní desce na jeho rodném domě kytice a věnce. Klub českých turistů Trnava už popáté připravil k tomuto výročí 15 km trasu, kterou prošly desítky turistů. Cíl byl samozřejmě v Hroznatíně.

Součástí setkání byla také výstava s názvem Ženy bojující, která představuje ženy 1. československého armádního sboru v SSSR. V Ostravě ji na výstavišti zhlédlo více než sedm a půl tisíce návštěvníků.

• • Společnost Ludvíka Svobody byla založena jako nezávislé, nadstranické a neziskové občanské sdružení v Praze v roce 2004. Jeho činnost je zaměřena na rozvoj těch ideálů svobody našich národů, demokracie, bratrství slovanských národů a míru, za které armádní generál Ludvík Svoboda bojoval v 1. i 2. světové válce a celý svůj bohatý život.
• • Ludvík Svoboda bojoval v 1. světové válce jako ruský legionář u Zborova, Bachmače a o Sibiřskou magistrálu.
• • Po nacistické okupaci znovu nastoupil cestu nepohodlí a rizika vojáka v zahraničí. V Polsku řídil vojenskou skupinu, která v Krakově-Malých Broněvicích soustřeďovala československé dobrovolníky, především letce a odesílala je do Francie.
• • Po vstupu SSSR do války, v červnu 1941, organizoval a vycvičil v Buzuluku československý polní prapor.
• • Ludvík Svoboda byl prvním poválečným ministrem národní obrany (1945 – 1950)
• • V roce 1968 byl Svazem protifašistických bojovníků navržen na prezidenta republiky
• • Po invazi vojsk Varšavské smlouvy nesouhlasil s ustanovením dělnicko-rolnické vlády a trval na navrácení řádně zvolených představitelů vlády do jejich funkcí.
• • V roce 1973 byl znovu zvolen do funkce prezidenta. Velmi brzy ho však postihla vážná nemoc. Zemřel 20. září 1979