Sluší se navracet se na památná místa

"Dlouhodobě se vracíme ke společným česko-slovenským tradicím a Karpatsko-dukelská operace má v tomto směru velice významné zastoupení," řekl místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták.

U příležitosti pětašedesátého výročí této operace zdůraznil, že se sluší, aby na tato památná místa přijížděl pravidelně ministr obrany.  "Válečných veteránů nám každý rok výrazně ubývá, takový je ale běh lidského života. O to větší povinnost máme se o druhoválečné veterány starat," připomněl ministr obrany Barták v úterý 6. října 2009 na Slovensku, kde se na výročí Karpatsko-dukelské operace vzpomínalo.

Sedm panychid ve dvou republikách. To je počet pietních vzpomínkových akcí na historické události před 65 lety, které se konaly ve dnech 5. a 6. října 2009 v Dukle, Zarszynu a v Nowosielcích v Polské republice a na Dukelském průsmyku a ve Svidníku na Slovensku.

    

Slovenskou delegaci vedl prezident republiky Ivan Gašparovič. Za Českou republiku se vzpomínkolvých akcí  zúčastnila delegace, jejímiž členy byli kromě místopředsedy vlády a ministra obrany Martina Bartáka jeho náměstci Jan Fulík a Tomáš Perutka, zástupce náčelníka Generálního štábu AČR-náčelník štábu generálmajor Josef Bečvář, dále velvyslanec ČR v Polsku Jan Sechter a další významní hosté, mezi kterými nechyběli ani přímí účastníci bojů před pětašedesáti lety.

  

  

• Dukelský průsmyk (slovensky Dukliansky priesmyk, polsky Przelecz Dukielska), 502 metrů nad mořem, je nejnižší a nejschůdnější přechod Laborecké vrchoviny, ležící na slovensko-polské hranici. Do dějin se zapsal svojí krvavou historií během druhé světové války - útočnou operací sovětských a československých vojsk na podzim roku 1944 nazvanou Karpatsko-dukelská operace.
• Ta měla spojit síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami z polské strany. Původně měla trvat jen 5 dnů, ale následkem toho, že nacisté přisunuli mohutné posily a využili všech výhod neschůdného terénu a počasí, protáhly se kruté boje na 80 dnů.
• Bitva o Dukelský průsmyk byla nejtěžším bojem, kterého se za druhé světové války zúčastnili českoslovenští vojáci na východní frontě. Dodnes se vedou spory o to, zda tento útok nepřinesl zbytečně velké ztráty na životech.
• Jak uvádějí některé zdroje, během operace, která trvala od 8. září do 27. listopadu padlo nebo bylo těžce zraněno okolo šesti a půl tisíce československých vojáků. Největší tíhu bojů ale nesli rudoarmejci, kde počet padlých a raněných dosáhl osmdesáti šesti tisíc vojáků.

Autoři: Pavel Lang a Vladimír Marek, prezentační  a informační centrum MO