Smlouva o otevřeném nebi pomáhá v otázkách bezpečnosti prohlubovat důvěru

Autor: Miroslav Šindelář

„Při přistávacím manévru došlo k nehodě ruského letounu An-30 v Čáslavi. Tento letoun je tady v rámci pozorovacího letu při programu Open Skies – Otevřené nebe."

Tuto větu po havárii sdělila médiím tisková mluvčí Generálního štábu AČR plukovnice Jana Růžičková ve středu 23. května a mnozí ze čtenářů ji mají v živé paměti. Na palubě havarovaného stroje byl kromě Rusů také voják Armády České republiky podplukovník Vladimír Šupšak.

K otázkám spojeným s nehodou se nechtěl do ukončení vyšetřování vyjádřit, přesto jsme si o programu, podle kterého Rusové pozorovací let prováděli, popovídali.

První myšlenka na projekt otevřeného nebe, podle kterého by se země navzájem letecky monitorovaly, vznikla již počátkem padesátých let minulého století v období tzv. studené války. Nicméně až počátkem devadesátých let po sérii mezinárodních jednání byla 24. března 1992 ve finských Helsinkách podepsána „Smlouva o otevřeném nebi (Open Skies)".

Česká republika, která byla u podpisu smlouvy, ji ratifikovala ve svém parlamentu hned jako druhá (po Kanadě, pozn. autora).

„Smlouva, ve které je dnes zapojeno 34 států, je jasným výrazem důvěry v bezpečnostních otázkách,“ uvedl podplukovník Šupšak, který pracuje v českém verifikačním středisku. To sídlí na Generálním štábu AČR. Jeho nadřízený plukovník Jan Gireth dodává, že smlouvy, jako je ta o Otevřeném nebi, zcela určitě pomáhají prohlubovat vzájemnou důvěru mezi jednotlivými státy.

Od vstupu Smlouvy v platnost se už uskutečnilo nad území států, které se pod ní podepsaly, téměř devět set pozorovacích letů. Jedinou nehodou v souvislosti s pozorovacími lety byla ta nedávná v Čáslavi. Podobné smlouvy vlastně naplňují ono známé "Důvěřuj, ale prověřuj…"

Členské státy si pozorovacími lety ověřují údaje, které si vzájemně předem deklarovaly. Hlavním posláním Smlouvy o otevřeném nebi je tedy nejen přispět ke vzájemné důvěře států, ale také předložit důkaz, že své závazky k mezinárodním partnerům plní. Smlouva totiž umožňuje v průběhu pozorovacích letů, které mimo jiné mají zvláštní status důležitosti a inspektoři v týmu jsou postaveni na úroveň diplomatů, fotografovat libovolné místo na území hostitelského státu. Přičemž platí, že pozorovací let lze provést na přání inspekčního týmu i nad územím, které je označováno jako tzv. zakázaný, omezený nebo rizikový vzdušný prostor a má přednost před jakoukoliv pravidelnou leteckou dopravou.

„Navíc výsledky pozorovacího letu si nenechávají pozorovací týmy jen pro sebe, ale jsou k dispozici všem zemím zapojeným ve Smlouvě. Každá z účastnických zemí má svou takzvanou kvótu, která stanoví kolik pozorovacích letů se nad jejím území uskuteční a kolik ona sama může uskutečnit mimo hranice svého státu. Rozhodující je velikost nejen území, ale také ozbrojených sil. Například Česká republika má stanovenu kvótu čtyři. To znamená, že může vykonat čtyři pozorovací lety v rámci Smlouvy nad územím jiného smluvního státu a naopak musí umožnit provedení čtyř pozorovacích letů na svém území.

Pozorovací lety se provádějí podle přesně daných pravidel. Česká republika má stanoveno, že délka pozorovacího letu (vzdálenost, na které se fotografuje) nad jejím územím nesmí přesáhnout 800 km.

Úmysl vykonat pozorovací let oznamuje země, která jej chce uskutečnit, diplomatickou nótou nejpozději 72 hodin předem.

O úmyslu uskutečnit let jsou informováni všichni účastníci "Smlouvy o otevřeném nebi."

Fotografické snímky pořízené speciálními kamerami mají rozlišení nejvýše do 30 cm.

Právě na tyto skutečnosti musejí inspektoři dbát. Členové doprovodného týmu tudíž sledují nejen trasu letu, ale i výšku, aby rozlišení detailů na obrázcích nebylo lepší než je Smlouvou povolených 30 cm. Tím se hroutí fámy, že inspektoři rozeznají poznávací značku na automobilu, a pod…

Vzhledem k tomu, že od roku 2003 ČR nevlastní pozorovací letoun, využívá k pozorovacím misím letouny zemí začleněných do "Smlouvy o otevřeném nebi."

V nedávné době provedla ČR společnou pozorovací misi s USA nad Ruskem a Běloruskem, a se Španělskem nad Ukrajinou.

 

Foto: autor a odbor kontroly odzbrojení Ředitelství zahraničních aktivit MO