Snowboardcrossařka Eva Samková přidala k olympijskému zlatu i titul mistryně světa

Autor: Ivana Roháčková, ASC DUKLA

Snowboardcrossařka Eva Samková si splnila svůj sen, když suverénně ovládla mistrovství světa v americkém Park City a domů si odvezla nejcennější kov. Svoji úctyhodnou sbírku tak rozšířila o jediné zlato, které jí ještě chybělo.

Konečně se jí podařilo zlomit prokletí mistrovství světa. Vyhrála již olympiádu v Soči, Světový pohár, univerziádu i třikrát juniorské mistrovství světa.

Tentokrát si ale po fantastickém závodě mohla s rozmazaným zlatým knírkem s chutí zazpívat národní hymnu na nejvyšším stupínku i na světovém šampionátu.

Ve čtvrtfinále jela po startu druhá, po prudkém sjezdu se před první klopenou zatáčkou dostala do čela a v klidu si dojela pro postup.

Suverénní finálová jízda

Start – cíl. Přesně takovým suverénním stylem pak ve středisku Soltitude ovládla jízdu nejdůležitější. Mimochodem v tom středisku, ve kterém už před dvěma lety ovládla závod Světového poháru.

Ve finále se jí pouze na malou chvilku přiblížila Charlotte Bankesová, které ale svěřenkyně Marka Jelínka ihned ujela. „Bylo to relativně dominantní vítězství. Jsme moc šťastní. Moc děkuju všem, Evce, celému realizačnímu týmu, Dukle i každému, kdo má na zlatu podíl,“ radoval se kouč.

Motivaci nepotřebuje, ježdění jí baví

Úsměvy, vtípky a bezvadná nálada. Ve velké pohodě se v pondělí vrátila zlatá snowboardcrossařka Eva Samková. Celý zpáteční let dvojnásobná olympijská medailistka prospala. Únava ze závodů a nezvyklé nadmořské výšky se projevila.

V průběhu šampionátu nenašla členka Dukly přemožitelku, ale vítězství nepovažovala za snadný džob. „Pár závodů se mi už takhle povedlo. Někdy to sedne, ale jako jednoduché tohle vystoupení nehodnotím. Třeba ve čtvrtfinále a v semifinále se mi nepovedly starty a musela jsem zabojovat,“ vyprávěla po příletu do Prahy.

Rodačka z Vrchlabí už získala prakticky všechny možné pocty, ale problém s motivací do dalších závodů prý nehrozí. „Náš sport není jen o medailích. Ježdění mě baví bez ohledu na výsledky. Jde o zážitky a momenty,“ prozradila svou závodnickou filosofii.

Po pátečním finále prožívala euforii. „Spousta lidí mi gratulovalo. Bavila jsem se o tom s bronzovou Italkou Michela Moioliovou. Ještě večer mi napsala, že není nikdo, kdo by si výhru víc zasloužil. To bylo hodně hezký. Líbil se mi celý den, byla tam skvělá atmosféra,“ vykládala svěřenkyně trenéra Marka Jelínka.

Z Česka jí přišly stovky gratulací. „Mamka mi poslala video, jak doma slavili, ale na většinu blahopřání jsem nenašla čas zareagovat. Budu na ně teprve odpovídat.“