Sokolovo i Jaslo patří k největším bojovým vystoupením čs. jednotek za 2. světové války

Autor: (miš)

V hlavním sále Ministerstva obrany ČR se v pátek 17. února setkali účastníci slavnostního shromáždění u příležitosti bojů u ukrajinského Sokolova a polského Jasla.

Mezi přítomnými v sále byli také přímí účastníci těchto válečných střetů. Ti mezi sebou přivítali místopředsedu Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotku, zástupce náčelníka Generálního štábu - inspektora Armády České republiky generálmajora Františka Malenínského a další hosty.

Před bezmála sedmdesáti lety se rozhořely boje nedaleko ukrajinské vesnice Sokolovo, kde byla tisícovka československých vojáků poprvé zasazena do bojové operace. Zvláště tvrdé boje svedli Čechoslováci o místní kostelík, v jehož věži si své velitelské stanoviště vybudoval kapitán i.m. Otakar Jaroš.

Jeho vojáci v boji s nacisty neustoupili za zamrzlou říčku Mžu, která byl stanovena jako hranice, za kterou se bojující vojáci nesmí dostat. Splnili se ctí svůj úkol a i přesto, že jich v boji padlo kolem jednoho sta, bylo 85 z nich vyznamenáno za svou statečnost. Vyznamenání se vojákům dostalo i od představitelů exilové vlády v Londýně.

1. československý samostatný polní prapor se stal první zahraniční jednotkou, která po boku Sovětské armády zasáhla do bojů proti nepříteli. Do bitvy se poprvé zapojil 8. března 1943 při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo. Byl mu svěřen úsek podél řeky Mže a jeho úkolem bylo bránit v rámci Voroněžského a Jihozápadního frontu německým vojskům v postupu na Charkov. Boj trvající šest dní měl své mrtvé a více než stovku zraněných. Nepřítel však utrpěl mnohem vyšší ztráty - přišel o 300 až 400 mužů, 19 tanků a šest obrněných vozidel. Největší tíhu nesla první den bitvy první rota praporu vedená třicetiletým nadporučíkem Otakarem Jarošem, který týž den zahynul.

Krátce po půlnoci 15. ledna 1945 byl československým dělostřelcům na frontě u polského města Jasla dán rozkaz k dělostřeleckému útoku, podle kterého měla dělostřelecká příprava předcházející tankovému útoku začít v 8:45 moskevského času a trvat 65 minut. Ve stanoveném čase a podle připravených plánů započal, po nelehké přípravě a skrytém nočním mnohdy až devatesátikilometrovém přesunu, mohutný útok dělostřelectva československých a sovětských vojsk.

V řadě úseků průlomu pálilo až 200 děl na německé pozice a úspěšně ničily nepřátelská obranná postavení, zákopy, kulometná hnízda a opevnění. Německé dělostřelectvo, které uskutečnilo dělostřeleckou protipřípravu, odpovídalo na palbu československého a sovětského dělostřelectva jen několik minut. Tak popsali první velké vystoupení československých dělostřelců jeho pamětníci.

Přemysl Sobotka ve svém vystoupení připomněl, že se v minulosti pohlíželo na chrabrost vojáků z východní fronty s určitým despektem a že jejich činnost byla ideology i pseudohistoriky či publicisty poněkud "hloupě bagatelizována."

„K těmto názorům nesmíme v žádném případě zůstat pasivní. Nebylo bezvýznamných bitev. Nesmíme se opět nechat okrást demagogy o výklad naší historie,“ řekl místopředseda českého Senátu.

Také další vystoupení se nesla v duchu vzdání úcty bojovníkům od Sokolova, Jasla i všem hrdinům 2. světové války. To proto, že jejich odkaz je stále živý, a pro mladou generaci inspirující.

Generál Malenínský v projevu k hrdinům uvedl, že je původní vojenskou odborností dělostřelec a že je hrdý na to, že velel jednomu z dělostřeleckých útvarů, který byl pokračovatelem tradic jednoho ze tří československých pluků, které u Jasla obdržely čestný název Jaselský. Poděkovall všem účastníkům 2. světové války za jejich statečnost a popřál jim ještě mnoho pevného zdraví.