Stíhačky na Pyreneje i šikana za éry „chlapců a chlapů“

Autor: Andrej Halada

Druhé letošní číslo čtvrtletníku Historie a vojenství přináší unikátní materiál o šikaně v československé armádě za éry normalizace, ale také několik článků o předválečné vojenské technice.

Hlavním materiálem časopisu Historie a vojenství 2/2012, který vydává VHÚ, je bezesporu článek Šikana, skrytý problém Československé lidové armády po roce 1969. Autorem této studie, vůbec první takto rozsáhlé, je historik VHÚ Praha Prokop Tomek.

O studii jsme na těchto stránkách již psali na počátku roku (viz Bažanti a supráci: kde byly kořeny šikany v armádě před rokem 1989?). Jen krátce proto citujme některé Tomkovy závěry, které z jeho bádání vyplývají. „Vojenská služba pomalu ztrácela od sedmdesátých let v očích mladé generace dřívější pozitivní význam. Stala se ve větší míře symbolem omezení svobody a nutného zla. (…) Jaký vlastně mělo smysl odvádět mladé muže daleko do domova, izolovat v uměle vytvořených, věkově a pohlavně homogenních skupinách sotva dospělých jedinců, trávících prakticky veškerý pracovní i osobní čas v prostředí vyznačujícím se vysokou mírou uniformity a stereotypie …? Možnou odpovědí je konstatování, že základní vojenská služba tehdy nesla silně totalitní rysy a jejím smyslem bylo mimo jiné velmi specifickým způsobem „socializovat“ mladé muže a přetvořit je ve spolehlivé a předvídatelné příslušníky společnosti totalitního státu. Paradoxní je skutečnost, že na jedné straně byla základní vojenská služba čestnou občanskou povinností a na druhé straně její reálný výkon lze přirovnat k podmínkám lepšího vězení.“

Konkrétní příčiny šikany pak podle autora byly tyto: „Lze je rozdělit na vinu přímých pachatelů a na podíl prostředí. U přímých pachatelů to byly osobní vlastnosti a návyky z civilního života, kde se obdobné jevy objevovaly v kolektivních zařízeních. Byl to celkový vliv atmosféry ve společnosti, morální vyprázdnění a narušení systému hodnot. Do jisté míry ovšem šlo i o něco víc. Prostředí ČSLA se ukázalo být vhodným pro kultivaci osob, kompenzujících si svoji osobnostní neschopnost a nedostatek pozitivní tvořivé energie. Izolované prostředí umožňovalo růst vrozeně sadistických osobností, které zde mohly dosáhnout dominance nad jinými lidmi a udělat si z nich bezmocný objekt své vůle. Významný podíl na šikaně nesl alkohol, který odstraňoval poslední zábrany. Vyvolaná atmosféra strachu pak zajišťovala beztrestnost pachatelů.“

Dalším rozsáhlým materiálem v tomto vydání Historie a vojenství je dokončení článku Export a využití letecké výzbroje v občanské válce ve Španělsku 1936-1939. Autoři Jiří Rajlich a David Majtenyi se tentokrát soustředili na zásilku stíhaček Letov Š-231, které v československé armádě v třicátých letech sloužily jen několik měsíců, aby pak byly nabídnuty bojujícím republikánům ve Španělsku. Zhruba dvě desítky strojů přitom ještě doplnily tři kusy dalších letadel, konkrétně dopravních Avií Av-51. V jejich případě šlo o velmi „pohledné“, designově moderně vyhlížející stroje, které ovšem měly značné technické limity a potíže. A konečně pouze v jediném exempláři se do Španělska dostal i dvouplošník Avia BH-33. Dodávky dalších letadel, především známých stíhaček Avia B-534, se již neuskutečnily.

Jiří Rajlich je také autorem dalšího článku věnovaného letecké oblasti, jmenuje se Na okraj jedné „dezerce“. Popisuje v něm zajímavý případ sovětského stíhače, který údajně v roce 1943 přeletěl na německou stranu. Celý případ je ovšem mnohem složitější, podle Rajlichových závěrů nešlo o úmysl, ale spíše o kombinaci ztráty orientace a zároveň nedostatku paliva.

Vojenské technice je věnován i další materiál, nazvaný Československé tanky pro podporu pěchoty, jehož autorem je Ivo Pejčoch z VHÚ. V textu je stručně nastíněna historie výroby obrněné techniky v období první republiky, jádro textu spočívá v popisu vývoje lehkých tanků, které vyráběly závody Škoda a Českomoravská-Kolben-Daněk. Text přitom doplňují i unikátní fotografie prototypů, které pocházejí ze sbírky Karla Trojánka a byly objeveny teprve nedávno.

Na události poměrně nedávné zaměřil svoji pozornost Jindřich Marek, rovněž pracovník Vojenského historického ústavu Praha. Téma jeho materiálu prozrazuje titulek: Český prapor mírové mise UNCRO a chorvatská operace OLUJA. Termín „oluja“ znamená v srbochorvatštině „bouře“ a šlo o název operace, jež se odehrála v roce 1995 v oblasti tzv. Krajiny, na pohraničním chorvatském území, kde najdeme i populární Plitvická jezera. Oblast obývali i ovládali Srbové (v devadesátých letech tzv. Republika Srbská Krajina), Chorvaté se snažili území v srpnu 1995 získat opět pod svoji vládu; což se jim také podařilo, nasadili tehdy přes 150 000 dobře vyzbrojených vojáků, kteří si ovšem počínali mnohdy zcela brutálně. Marek ve svém textu popisuje, do jakých mlýnských kamenů se dostali vojáci OSN a s nimi i české jednotky, které tehdy tvořily stovky našich vojáků. Část textu je také věnována osudu dvou českých vojáků, kteří tehdy při bojích zahynuli.

K 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha se vztahují i dva materiály. Zuzana Pivcová v textu Heydrich a německá branná moc v protektorátu využívá především německých materiálů k tomu, aby rekonstruovala Heydrichovo působení především z pohledu nacistické armády. Jaroslav Beránek naopak v článku Volá Londýn analyzuje vysílání československé sekce zahraničního servisu BBC, které se týkalo provedení atentátu. I on výrazným způsobem uveřejňuje dobové materiály. Poměrně rozsáhlý je i text Svědomí a odpovědnost k národu si žádá odsun německých žena dětí, který popisuje poslední měsíc druhé světové války v Čechách a na Moravě prostřednictvím dešifrovaných depeší německého velení. Autorem textu je Michal Plavec.

Z menších materiálů zveřejněných v časopise Historie a vojenství 2/2012 ještě zmiňme text Restaurování německé malorážky, jehož autorem je Petr Moudrý. Tentýž autor pak popisuje i postup restaurování rakouského palaše. V rubrice Příběhy sbírkových předmětů se autoři Jan Sýkora a Miroslav Khol ještě vracejí k dokumentům, které se týkají návštěvy letce Charlese Lindbergha v ČSR v roce 1938. VHÚ tyto dokumenty včetně fotografií nedávno získal.

• Výtisky časopisu Historie a vojenství 2/2012 v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.