Sto let české aviatiky

Autor: Věra Černá

Letos uplyne sto let od prvního vzletu Jana Kašpara, který se svým letounem ovládl pardubické nebe a tím odstartoval éru aviatiky v Čechách.

Organizátoři Aviatické pouti 2010 v Pardubicích, která má dvacetiletou tradici, oslavili sto let létání mimořádně bohatým programem. Nad celou akcí převzal záštitu místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták, který v neděli 6. června tento svátek letců oficiálně zahájil.

O letectví se říká, že za posledních sto let udělalo největší skok kupředu. Jasnou výpověď o tom podali příslušníci vzdušných sil Armády ČR, kterým patřil vzdušný prostor nad pardubickým letištěm hned v úvodu celodenního programu. Svoje mimořádné umění předvedli vojenští letci na strojích JAS-39 Gripen, L-159 ALCA, W-3A Sokol a Mi-24. „Armáda bez kvalitní letecké techniky a skutečných profesionálních pilotů by byla jen poloviční armáda,“ řekl hned v úvodu Martin Barták.

Pardubická Aviatická pouť se stala obrazem cesty, kterou se ubíral vývoj letectví od prvních pokusů Jana Kašpara až po současnost. Proto je program koncipován formou velkoprostorového divadelního představení. V devíti navazujících scénách s pravdivým historickým základem zažili návštěvníci dokonalé rekonstrukce klíčových momentů dějin české aviatiky. Účinkovali v ní stroje československých letců a jejich protivníků, dobová pozemní technika i relikvie, a to v mezinárodním zastoupení.

Vše začalo prvním krokem Jana Kašpara, a proto rekonstrukce prvního veřejného vzletu jeho aeroplánu Blériot působila téměř neuvěřitelným dojmem v porovnání s předchozím vystoupením současných vojenských pilotů.

Pak už vše mělo logický historický spád. Na pardubickém nebi se odehrály boje první světové války, pak vzlétly stroje reprezentující mladou Československou republiku, kdy většina letounů měla ještě křídla nad sebou. Ukázky pokračovaly rokem 1923 - to společnost AVIA a její konstruktéři vyvinuli nový typ letadla Avia B.H.1 a B.H.5.

Pak přišel pro Československo smutný rok 1939, obsazení všech letišť a konfiskace letadel ve prospěch Třetí říše. Čeští letci však dostali příležitost bojovat v exilovém odboji ve Francii. Tvořili až třetinu všech pilotů francouzských stíhacích sil a stávali se nenahraditelnými na letounech Curtis Hawk 75 proti Junkers Ju-52.

I Angličané si uvědomovali hodnotu našich letců. Právě perutě složené z Čechoslováků se významně zasloužily v bitvě o Británii. Hlavní roli hrály letouny Hawker Huricane Mk.I a Messerschmitt 109. Ačkoliv aktivita Luftwafe v roce 1944 mírně polevila, docházelo stále k soubojům. Ve vzdušném prostoru se v té době nacházely Supermarine Spitfire Mk.Vb a Focke-Wulf Fw-190A.

Někteří českoslovenští piloti byli převeleni do Sovětského Svazu a začali operovat v 1. čsl. samostatném stíhacím pluku. Na obloze se objevovala letadla Jak -3, Jak-9, Jak-11 a Fieseler Fi-156 Storch.

Početný dav diváků se pak nechal plynule přenést do proudové éry, do roku 1951, kdy byl do výzbroje armády zaveden MiG-15 a prostřednictvím dalších vystoupení se nakonec diváci postupně vrátili zpět do současnosti.