Stovky lidí si na Terezínské tryzně připomněly oběti nacismu

Autor: Viktor Meca, tiskové oddělení

Na Národním hřbitově před terezínskou Malou pevností dnes politici i diplomaté a stovky dalších lidí uctili památku těch, kteří se stali oběťmi rasové a politické perzekuce v letech nacistické okupace.

Terezínské tryzny se vedle prezidenta republiky Miloše Zemana zúčastnili premiér Bohuslav Sobotka, vicepremiér Andrej Babiš, první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová a další členové vlády a zástupci veřejného života. Za resort obrany se památce obětí poklonil ministr obrany Martin Stropnický a náčelník Generálního štábu Armády ČR generálporučík Josef Bečvář.  Nechyběly ani desítky diplomatů ze zastupitelských úřadů akreditovaných v České republice.

Terezínským ghettem prošlo v letech 1941 – 1945 sto padesát pět tisíc lidí, konce války se nedožila většina z nich. I přesto, že Terezín nebyl klasickým vyhlazovacím táborem, i zde umírali lidé ve velkém – především kvůli špatným hygienickým a stravovacím podmínkám. Přímo v Terezíně zemřelo asi 35 tisíc lidí.

Podle prezidenta Zemana byla jednou z příčin nacistické zlovůle i lidská lhostejnost, a když si to lidé uvědomili, bylo už pozdě. „Když zavírali Židy, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl Žid. Když zavírali komunisty, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl komunista. Když zavírali sociální demokraty, neprotestoval  jsem, protože jsem nebyl sociální demokrat. Když zavírali katolíky, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl katolík. A když zavírali liberály, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl liberál. A když si přišli pro mě, nezbyl už nikdo, kdo by proti tomu protestoval,“ odcitoval prezident ve svém projevu protestantského pastora a teologa Martina Niemöllera.

Terezín patří mezi význmamná místa našich dějin

Dále prezident Zeman varoval před ideologií Islámského státu, která nenávist rasovou a třídní nahradila nenávistí náboženskou: „Jaký je rozdíl mezi chováním člověka v železné kleci nebo uřezáváním hlav koptských křesťanů a plynovými komorami? Můžete namítnout, že zatím jsou oběti Islámského státu daleko méně početné než oběti nacismu. Ano, ale zatím, ale jak dlouho ještě.“

Součástí tryzny, které přihlížely stovky lidí, byly také dvě modlitby symbolizující spojení dvou světů – židovského a křesťanského. Přednesli je Dominik kardinál Duka a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.

Ministr obrany Martin Stropnický byl potěšen, že do Terezína dorazilo velké množství lidí:  „Jsou tady všichni nejvyšší ústavní činitelé, včetně pana prezidenta, pana premiéra, předsedy Ústavního soudu a řady členů vlády. A především je tady spousta občanů a mladých lidí. Je potřeba si místa, jako je Terezín, připomínat, zvláště v roce, kdy prožíváme šťastné období 70 let od konce války.“

Pieta na terezínském popravišti

Mladí lidé se vzpomínkových akcí účastnili hned od rána. Před hlavním pietním aktem dorazilo na bývalé terezínské popraviště 51 studentů gymnázia z Uherského Hradiště, kteří tak symbolizovali 51 vězňů, zejména českých odbojářů ze skupiny Předvoj a ilegální komunistické strany, které zde nacisticté před 70 lety popravili. Pietního aktu se společně s místopředsedou Senátu Přemyslem Sobotkou a zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu účastnil také generálporučík Josef Bečvář.

„Přímo na místě někdejšího koncentračního tábora si všichni zřetelně uvědomme absurdnost a hlubokou síla zla, kterému zde museli vězni čelit. Myslím, že každý návštěvník musí být ohromen autentičností a hlubokou symbolikou tohoto místa, které zároveň varuje,“ uvedl ve svém projevu náčelník generálního štábu.