Středoškoláci si vyzkoušeli pobyt v nestabilním prostředí

Autor: Viktor Sliva

Minulý týden uskutečnila Univerzita obrany zajímavou prezentaci pro studenty bezpečnostně právních akademií a středních odborných škol ochrany osob a majetku. Více než čtyři desítky zájemců se nejprve seznámily se studijní nabídkou Fakulty vojenského leadershipu na akademický rok 2015/2016, se životem studentů vojenské vysoké školy a poté strávily tři aktivní dny ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina.

Ve stráni mírně se svažující od dlážděné silnice protínající výcvikový prostor jsou směrem k nevelké vodní ploše v řadě za sebou rozmístěny jednotlivé prvky bojové dráhy – bludiště, betonová stěna, příkop, lávka, skruže a další. Téměř padesátičlenná skupina mladých mužů a dívek převážně v maskáčích se právě seskupila kolem rohatek potažených ostnatým drátem. Vedoucí výcviku jim vysvětluje, jak vlastním tělem vytvořit můstek přes pichlavou překážku. Když se s rozvahou rozloží na drátěný rošt, klade nárt pravé nohy do podkolení jamky druhé dolní končetiny, aby tak vytvořil první schod. „Buďte ke svým kolegům ohleduplní, nepřecházejte je po špičkách, ale našlapujte na ně celými chodidly, abyste rozložili svou váhu na větší plochu,“ uděluje poslední rady a dává pokyn prvním dobrovolníkům, aby si vyzkoušeli roli živé lávky.

Zdeněk Flasar z katedry taktiky Fakulty vojenského leadershipu za pomoci osmi studentů – členů skupiny Commandos – připravil pro účastníky prezentace program, v jehož rámci byli vedeni k přijímání a uplatnění závěrů a opatření v situacích, kdy jim (simulovaně) hrozilo menší či větší nebezpečí ze strany prostředí, v němž plnili úkoly. „Pokud například zaujímali na delší dobu nějaký prostor, a to zejména během obou nocí strávených ve výcvikovém území, museli jej zajistit tak, aby se do prostoru a jeho blízkosti nedostaly nekontrolovaně žádné jiné osoby,“ popisuje jednu ze složek výcviku Zdeněk Flasar.

Během první noci tak obě skupiny, do kterých byli studenti rozděleni, hájili svá útočiště a naopak se snažili získat průzkumem co nejvíce informací o svých protivnících. „Taky bylo dobré, jak jsme se ve skupině museli podělit o jídlo, které jsme měli k dispozici,“ vzpomíná na tuto noc Martin Pluhař ze Zlína. „No to právě nebylo dobrý, protože ho nebylo moc,“ oponuje mu jeho kolega. Oba se však shodnou, že je noční aktivita hodně zaujala.

Dopoledne druhého dne tráví studenti na již zmíněné bojové dráze. Zdeněk Flasar na některých překážkách zařazuje soutěže. Tak tomu je i u skruží překrytých zeminou. Čtyřčlenné týmy mají za úkol proplazit se skruží a jeden z jeho členů musí ve skruži nejprve odložit boty a svrchní vrstvu oděvu a po přeběhnutí na opačný konec se znovu obléct. „Největší problém jsem neměl se zavázáním bot, ale zapnutím všech knoflíků, protože jsem to musel chvíli dělat se zadrženým dechem a poslepu,“ hodnotí svůj postup Dominik Švenda z Bezpečnostně právní akademie v Ostravě. Členové skupiny Commandos totiž úkol „zpestřili“ tím, že před návětrným vstupem do skruže zapálili dýmovnici.

Součástí prezentačního výcviku bylo i postupné zařazování žáků na „velitelské funkce“, kdy byli nuceni komunikovat v týmu, snažit se zvládat různorodost názorů v týmech, po poradě s ostatními se rozhodnout a své rozhodnutí prosadit. Prostě se procvičovali v odpovědnosti jednotlivce za výkon týmu a týmu za jednotlivce. „Ne vždy to v terénu bylo jednoduché a ne všem ‚velícím‘ žákům se to podařilo zcela úspěšně. Bylo však možno vytipovat několik žáků, kteří jsou na tom i po této stránce velice dobře,“ hodnotí tuto část prezentace Flasar.

Schyluje se k druhé noci ve výcvikovém prostoru. Ještě než se setmí, čekají na studenty dva body programu, na něž budou dlouho vzpomínat – minimálně desetivteřinový pobyt ve vodě, jejíž chlad ochromuje tělo, a atraktivní jízda ve třech bojových vozidlech BVP-2.