Studenti Univerzity obrany nově okusili zimní přípravu v poli

Autor: Viktor Sliva

Jeden z posledních záchvěvů letošní zimy zastihl studenty prvního ročníku Fakulty vojenského leadershipu rozptýlené po četách v terénu Vojenského výcvikového prostoru Březina u Vyškova. Na počátku března zde absolvovali komplexní polní cvičení, které prověřilo jejich vojenské dovednosti, jež získali během předchozích dnů v rámci praktického výcviku v poli. Jeho zimní běh byl nově zařazen do osnov v tomto akademickém roce startujících souvislých magisterských programů. Cílem této novinky je více přiblížit přípravu studentů Univerzity obrany vojenské praxi.

Některé ze studentů ráno probudily sněhové vločky, které se jim snášely na tváře, opatřené maskovacími barvami. Ke krátkému spánku mohli ulehnout až poté, co absolvovali více než dvacetikilometrový noční pochod s výstrojí, během něhož plnili půltucet úkolů. Dvě čety našly zázemí v prostoru, který je nazýván U tří jedlí. Zde je zřízeno cvičiště pro vojáky odcházející do misí, které evokuje prostředí afghánské vesnice. „Po celou dobu pobytu probíhalo organizované střežení, v němž se studenti postupně střídali. Byly tady vybudovány okopy a procvičovali jsme reakci na povel bojový poplach,“ popisuje dění během předchozích hodin vrchní praporčík Univerzity obrany štábní praporčík Libor Pliešovský, který cvičení absolvoval se studenty.

Nyní se zde obě čety formují k přesunu na shromaždiště, kde bude cvičení ukončeno. Studenti s únavou ve tvářích kontrolují své zbraně, výstroj a řadí se do pochodového tvaru. Čeká je posledních několik set metrů z celkové vzdálenosti více než dvou desítek kilometrů, jež cvičení zahrnovalo a současně odhalilo jeden z problémů mladé generace – nedostatečnou fyzickou kondici. „Po desátém kilometru u nich nastal takový zlom, začali mít problémy, aby zvládli taktickou situaci,“ hodnotí průběh cvičení štábní praporčík Pliešovský. Z únavy pak pramení chyby. Svobodnice Iveta Tanenbergerová za nejobtížnější z plněných úkolů označuje protichemickou ochranu: „I když to máme natrénované, při té únavě nám sundání batohů a nasazování masek a pláštěnek trvalo přece jen déle.“ Její slova potvrzuje i svobodník Jan Simon: „Nejtěžší byl konec, z potřeby spánku vyplývaly příliš dlouhé reakce.“

Pět čet studentů Fakulty vojenského leadershipu se těsně před devátou hodinou setkává na určeném shromaždišti a krátce nato odjíždí do areálu Velitelství výcviku – Vojenské akademie (VeV-VA), jež studentům poskytuje zázemí. Mezitím se v jedné ze zdejších poslucháren setkává rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl s instruktory a pracovníky Katedry taktiky UO, pod jejíž garancí tato část výcviku v poli probíhala. Podle vedoucího katedry plukovníka Jaroslava Kozůbka první poznatky a dílčí vyhodnocení právě ukončeného bloku praktické přípravy svědčí o tom, že nový systém přípravy je kvalitnější než systém předchozí. Generál Přikryl se poté obrací na instruktory, z nichž mnozí kmenově působí u bojových útvarů, aby vznesli své připomínky k průběhu výcviku: „Každý podnět je cenný pro to, aby nejen nastávající letní běh přípravy v poli, ale v budoucnu celý výcvik důstojnického sboru odpovídal požadavkům ozbrojených sil ČR.“

Ve stejné době, ale na jiném místě areálu VeV-VA pokračuje praktický výcvik studentů druhé brněnské součásti školy – Fakulty vojenských technologií. Ti taktickou část absolvovali v prvních čtrnácti dnech přípravy v poli a nyní se seznamují s aplikovanými vojenskými technologiemi. Dnes na ně čeká prezentace dělostřelecké techniky, konkrétně samohybné houfnice Dana a obrněného transportéru Pandur II 8x8. Studenti se dělí na družstva a ta se samostatně seznamují s motorovou částí vozidel a poté s jejich výzbrojí. Za chvíli se začíná otáčet věž Rafael – neklamné znamení, že instruktor prezentuje jednotlivé systémy, jimiž je tato bojová nástavba vybavena. Do útrob obrněného transportéru vstupuje také svobodník Adam Vacek, jehož na Univerzitu obrany přivedl zájem o profesi pilota. „Teď, když se na to dívám s odstupem, tak se mi zajímavé zdají být jak zbraně a munice, tak bojová vozidla,“ hodnotí posun ve svém zájmu student prvního ročníku. Od definitivního rozhodnutí o profesní specializaci jej však dělí ještě dva roky studia. Osnovy letos zahájených souvislých magisterských programů totiž během prvních tří ročníků obsahují společný základ a teprve ve čtvrtém budou studenti podle svých preferencí a na základě studijních výsledků a požadavků armády rozděleni do jednotlivých modulů.

Autobusy a nákladní vozy přivážejí do areálu VeV-VA studenty Fakulty vojenského leadershipu, kteří právě ukončili komplexní polní cvičení. Mezi nimi i svobodníka Jana Leštínského, který, na rozdíl od předchozího pobytu v terénu, upoutává mezi svými kolegy pozornost díky maskování, kterým opatřil svou přílbu. Na dotaz, jak bude vypadat úplný závěr výcviku po noci strávené v poli, odpovídá: „Teď nás čeká čištění zbraní a údržba materiálu. A teprve pak odpočinek.“ Pedagogický sbor pak v následujících dnech bude rozhodovat, jak jednotliví studenti zvládli požadované činnosti a jak splnili podmínky pro udělení zápočtu.