Summit NATO: výzva i příležitost

Autor: Martin Stropnický, ministr obrany

Tento týden se zúčastní česká delegace vedená prezidentem republiky jednoho z nejdůležitějších vojensko-politických jednání posledních let – summitu NATO ve Walesu.

Naše zájmy jsou přímo spjaté s bezpečností euroatlantické oblasti a zvláště střední a východní Evropy. Jedeme vyslat jasný vzkaz: Česká republika je odpovědný spojenec a je připravena splnit své alianční závazky. A to jak ty vojenské, tak i materiální či finanční. Protože pokud nedostojíme svému slovu, spojenectví ztratí smysl a s tím se vytratí i základní pilíř zajištění bezpečnosti naší země.

Summit proběhne ve složité době. Bezpečnostních rizik je celá řada a řešení nejsou jednoduchá. Agenda bude rozdělena do čtyř okruhů, z nichž hned ten první se bude věnovat budoucnosti NATO, kolektivní obraně a stavu aliančních schopností. Na řadu přijde také transatlantická vazba, Afghánistán a v neposlední řadě ukrajinská krize.

Ruská agrese vůči Ukrajině zásadně změnila bezpečnostní prostředí v Evropě. Jiné jsou tedy i předpoklady, na jejichž základě se Aliance dosud připravovala k plnění svých úkolů. V poslední dekádě se koncentrovala především na stabilizační mise a boj proti terorismu. Nyní je zpět i hrozba konvenční konfrontace, navíc v nové podobě hybridního konfliktu. Summit ve Walesu musí prokázat, že Aliance je schopna svůj základní závazek kolektivní obrany naplnit a ochránit své členy před případným napadením, primárně prostřednictvím efektivního odstrašení. Musíme být schopni ukázat asertivní politice Kremlu jasné meze. Nejen kvůli tomu podporujeme posilování vojenské přítomnosti NATO ve východních členských státech. Ta nemusí nutně znamenat stálou přítomnost aliančních sil, ale především rozvoj infrastruktury pro jejich případné přijetí. Důležité je i zvýšení schopnosti rychlé reakce i počtu aliančních cvičení.

Summit bude muset řešit i pokračování aliančního působení v Afghánistánu po skončení mise ISAF na konci tohoto roku. NATO je připraveno i nadále přispívat ke stabilizaci země prostřednictvím vyslání nebojové mise Resolute Support, jíž by se měly účastnit i české ozbrojené síly. Situace komplikuje povolební stav v Afganistánu, kdy pro misi dosud neexistuje právní rámec.

Dalším bodem agendy bude nepochybně vývoj kolem radikálního nebo přesněji teroristické hnutí usilujícího o vytvoření tzv. Islámského státu. Jde o bezpečnostní hrozbu, která se široce rozvíjí od oblasti Maghrebu až po severní Irák, a vytváří tak rozlehlé konfliktní pásmo nacházející se v přímém sousedství s Evropou. Česká republika vnímá toto téma jako vážné riziko a summit by k němu měl formulovat konkrétní postoj.

Domnívám se, že „červenou nití“ summitu bude otázka výdajů na obranu. I my vnímáme potřebu většího podílu evropských spojenců na budování obranných schopností NATO. Evropa si na stabilitu zvykla, ale bude muset své investice do bezpečnosti navýšit. Ten problém neřešíme jen my, v podobné situaci je řada aliančních členů. Právě u nás ale došlo za minulých vlád k největšímu rozpočtovému poklesu a nezměnit tento stav by bylo vysoce nezodpovědné. Podfinancování obrany nejenže neumožňuje rozvoj potřebných schopností, ale ohrožuje i udržení těch stávajících, a to včetně naplnění našich aliančních závazků.

Od počátku jsem si byl vědom, že mojí prvořadou povinností jakožto ministra obrany je přesvědčit vládu o nutnosti postupného nárůstu obranného rozpočtu. Výsledkem je rozhodnutí exekutivy rozpočet graduálně zvyšovat, a to až na úroveň 1,4 % HDP do roku 2020. Na základě tohoto cíle, sdíleného všemi stranami vládní koalice, bude ČR na summitu podporovat přijetí společného závazku o navyšování obranných výdajů. V naší realitě to ale znamená úkol navíc: nakládat s prostředky s maximální efektivností a transparentností a udělat vše pro to, aby z ministerstva obrany byla sejmuta nálepka nehospodárnosti a pochybného financování získaná v minulosti mnohými kauzami.

Nejedeme do Walesu s vágními sliby. Jsme si svého dílu odpovědnosti vědomi a na proměnu bezpečnostní situace reagujeme. Prodloužili jsme své působení při ochraně vzdušného prostoru Islandu na podzim 2014 na devět týdnů, nabídli jsme častější zapojení letounů L-159 do výcviku v Pobaltí i vyslání jednotky pozemní protivzdušné obrany. Naši piloti budou sdílet výcvik s Američany a Poláky, připravujeme pozemní cvičení se Slováky.

Před rokem se v NATO debatovalo o tom, zda bude mít summit nějakou podstatnou agendu. Zásadní změny v mezinárodní situaci vyvolaly stav, kdy dva dny vyhrazené na jednání nemusí stačit. Aliance to musí brát jako příležitost.

• Autorský článek ministra obrany Martina Stropnického byl publikován 2. září 2014 v deníku Právo, rubrika Publicistika