Táborští se po dvou letech v Lógaru opět vracejí do známých míst

Autor: major Jan Šulc

Táborský 42. mechanizovaný prapor „Svatováclavský“ je v Lógaru již podruhé. Poprvé jeho příslušníci tvořili jádro 4. kontingentu Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) Lógar od září roku 2009 do února 2010 a nyní se sem vracejí znovu v rámci 9. jednotky PRT Lógar. Jak říkají, znalost prostředí je pro ně velkou výhodou. Na vlastní oči také mohou vidět pokrok v rekonstrukčním procesu.

Jedním z těch, kteří jsou v Lógaru již podruhé, je i kapitán Jan P. V rámci 4. kontingentu byl velitelem 1. mobilního pozorovacího týmu (MOT) roty ochrany a nyní velí lehké rotě 9. jednotky PRT. Shodou okolností vedla jeho poslední patrola v rámci plnění operačního úkolu 4. kontingentu a první nynější výjezd (ještě během stáže s příslušníky 8. jednotky) na stejné místo a sice k projektu mlékárny Jelga v distriktu Puli Alam.

Jak říká: „Bylo to 11. února 2010 ráno, kdy jsem s patrolou o šesti pancéřovaných Hummerech HMMWV M1114, kterými byl tehdy kontingent vyzbrojen, vyrazil do Jelgy. Naším úkolem byl doprovod civilních expertů k vytipování a nalezení nejvhodnějšího místa pro výstavbu nové mlékárny. Tato oblast je hodně zalidněná a nezpevněné komunikace jsou klikaté, úzké a pro techniku obtížně sjízdné, přesto se patrola ničím nevymykala obvyklé rutině. Vzhledem k náročnosti terénu jsme již ve větší vzdálenosti před projektem sesedli a šli pěšky před vozidly a naváděli je. Bylo to dobré i z jiného hlediska, místní alespoň viděli, že jsme normální lidé a ne nějaké cizí bytosti uzavřené v pancéřovaných plechovkách. Pamatuji si, že k nám byli velice vstřícní. Vše nám podrobně ukázali a vysvětlili, kde přesně si budoucí mlékárnu přejí. Tehdy to byl jen kus holého terénu a nyní, když jsem se na místo znovu vrátil, stála tam již budova mlékárny. Z toho jsem měl velmi dobrý pocit, protože normálně během šestiměsíčního nasazení výsledky větších projektů nevidíte. Jste buď u jejich startu, či naopak sledujete dokončení práce započaté za vašich předchůdců a já teď měl možnost vidět jak úplný prvopočátek projektu, tak i finální stavbu. Na místě, kde nic nebylo, teď stojí budova pro lidi, takže ta práce je k něčemu.“ A kapitán Jan P. si všímá i další rozdílu v provincii: „Přibylo zde hodně stromů a zeleně, což je známkou pokroku. Za sovětské éry totiž byla vegetace ve velké míře vykácena, aby se v ní nemohli skrývat povstalci a zbytek stromů obyvatelé porazili a spálili za vlády Talibanu. Nyní je hodně prostorů nově osázeno a nikdo ty stromy nekácí. I to o něčem vypovídá.“ A obdobných výjezdů, delších patrol i operací čeká na kapitána Jana P. a jeho vojáky z lehké roty i jejich kolegy z mechanizované roty 9. PRT v následujících šesti měsících nepočítaně. V Lógaru prožijí zimu, jaro i horké léto.

Nyní v zimě stromy i vegetaci přikrývá v Lógaru, podobně jako u nás doma, sníh. Teploty klesají hodně pod nulu a dny jsou krátké. V provincii však zbývá stále hodně práce, kterou je nezbytné vykonat k jejímu rozvoji a posílení bezpečnosti místních obyvatel i koaličních sil. I za těchto podmínek proto pokračuje práce v terénu na plné obrátky a příslušníci 9. jednotky PRT se do ní naplno zapojili již během střídání s 8. jednotkou PRT.

Od 7. února například slouží vojáci 9. jednotky PRT na předsunuté základně v distriktním centru Puli Alam v rámci operace Lions Liberty II., kde doprovázejí naše civilní experty i koaliční partnery na různá jednání. V uplynulých dnech proběhla i aeromobilní patrola do distriktu Baraki Barak, opět s cílem doprovodu civilních expertů na jednání. Intenzivní je také činnost na „domovské“ koaliční základě českého PRT – FOB Shank a to jak při jejím střežení, na němž se čeští vojáci rovněž podílejí, tak i při dalších rutinních činnostech.