Terezínská tryzna připomněla utrpení lidí v nacistických koncentračních táborech

Autor: (oha)

Na Národním hřbitově před terezínskou Malou pevností dnes politici i diplomaté uctili památku těch, kteří se stali oběťmi rasové a politické perzekuce v letech nacistické okupace.

Terezínské tryzny se zúčastnili například 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, místopředsedkyně vlády Karolína Peake nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Za resort obrany se památce obětí poklonili první náměstek ministra Jiří Šedivý a první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Miroslav Žižka. Nechyběly ani tři desítky diplomatů ze zastupitelských úřadů akreditovaných v České republice.

Terezínským ghettem prošlo v letech 1941 – 1945 sto padesát pět tisíc lidí, konce války se nedožila většina z nich. I přesto, že Terezín nebyl klasickým vyhlazovacím táborem, i zde umírali lidé ve velkém – především kvůli špatným hygienickým a stravovacím podmínkám. Přímo v Terezíně zemřelo asi 35 tisíc lidí.

„Země vašeho narození i země, kde vás dostihla smrt se dnes vyrovnávají s problémy, jejichž řešení není a nemůže být snadné. Jsem si jista, že právě na tomto místě si plně uvědomujeme každý svou odpovědnost. Věřím, že obstojíme. Že nedovolíme nikomu, aby pomocí demagogie dělil naši společnost na správné a vadné. Aby místo hledání shody vyvolával nenávist. Aby místo posilování demokracie a z ní plynoucí svobody každého z nás prosazoval nějaký jiný systém, který sám, pro jistotu, ani nepojmenovává. Nepřipustíme, aby byl opět zažehnut oheň, který zničil tolik nadějí a způsobil bolest a ztráty, které nikdy nebudou nahrazeny,“ uvedla v projevu Miroslav Němcová, která vzpomněla také Nicholase Wintona, který zachránil před jistou smrtí 669 židovských dětí. Winton včera oslavil 103. narozeniny. „Způsobil, že před válkou mohly také odjíždět jiné transporty – ne transporty smrti a beznaděje, ale transporty naděje a života.“

Součástí tryzny, které přihlížely stovky lidí, byly také dvě modlitby symbolizující spojení dvou světů – židovského a křesťanského. Přednesli je probošt katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích Jiří Hladík a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon. Na závěr zazněl sbor otroků z opery Nabucco Giuseppe Verdiho. Ta pojednává o osvobození Židů z babylonského zajetí.