Slova z ranního vysílání československého rozhlasu 21. srpna 1968 se stala mementem pro příští generace
Obrázek x z y
21.8.2016
V neděli 21. srpna 2016 se náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany Jakub Landovský spolu se zástupcem ředitele Sekce podpory MO brigádním generálem Jaroslavem Linhartem zúčastnili vzpomínkového setkání k připomenutí památky obětí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.
Pietní akt se konal před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech a jako každoročně se jej zúčastnili nejvyšší státní představitelé, zástupci Českého rozhlasu i přímí účastníci událostí, které se zde odehrály před osmačtyřiceti lety.
„Naše společnost je jednoznačně na straně kultury paměti, proto je naší povinností znovu a znovu připomínat fakta a pocity, které doprovázely okupaci Československa,“ řekl v úvodním projevu současný generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a pokračoval: „Pro náš národ Pražské jaro nikdy doopravdy nebylo projevem jakýchsi ideologických různic. I přes dobové mocenské zápasy různých skupin a křídel ve vládnoucí komunistické straně, Pražské jaro pro nás vždy bylo a zůstává vzepětím celonárodní tvořivé energie, revolucí ducha.“
Místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská stejně jako další řečníci, mezi nimiž byli poslanec Karel Schwarzenberg či za vládu ministr Jiří Dienstbier, ale i další, upozorňovali na fakt, že svobodu slova je potřeba bránit i v dnešní době a zmínili se o významné informační roli, kterou sehráli pracovníci tehdejšího Československého rozhlasu právě v oněch pohnutých událostech roku 1968.
Pod pamětní desku na budově rozhlasu, připomínající zdejší tragickou událost, položili představitelé státu i místní správy a samosprávy smuteční věnce a kytice.
• Do tehdejší operace s názvem Dunaj se zapojilo pět socialistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Dále se jí účastnila vojska Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Německé demokratické republiky. Invaze se odmítly zúčastnit Albánie a Rumunsko. Vpád vojsk na suverénní území tehdejšího Československa znamenal zásadní zvrat a pohřbil iluze o možnosti reformy socialismu oproštěného od totalitních principů.
• V 07:30 hodin 21. srpna 1968 obklíčily sovětské tanky okolí budovy rozhlasu na pražských Vinohradech. Jsou zaznamenány první střety s obyvateli Prahy – ty si nakonec vyžádají 17 obětí a 52 raněných. Tři lidé byli zastřeleni, 12 lidí přišlo o život při explozi vozidla vezoucího munici a dva lidé se zabili při skoku z okna hořícího domu naproti rozhlasu.