Studenti si prohlíží trojrozměrné exponáty
Obrázek x z y
17.3.2015
V pondělí 16. března odpoledne byla ve foyer budovy Univerzity obrany zahájena výstava věnovaná historii Vojenského újezdu Březina s názvem Vojenský prostor – vstup zakázán. Výstava si klade za cíl seznámit vojenskou a civilní veřejnost s některými dosud málo známými událostmi a zajímavými skutečnostmi z historie tohoto výcvikového prostoru, rozkládajícího se na okraji Drahanské vrchoviny severně od Vyškova.
„Vždy, když mne vojenský osud někam zavane, tak se také seznámím s historií tohoto místa,“ říká vrchní praporčík Univerzity obrany štábní praporčík Libor Pliešovský, který v průběhu roku 2007 působil ve stejné funkci ve Vyškově. „Nejinak tomu bylo i v případě újezdu Březina. Snažil jsem se získat další informace, a tak jsem se dopracoval až k mým dnešním kamarádům z občanského sdružení Stříbrná.“ Ze vzájemné spolupráce nakonec v roce 2012 vzešla myšlenka vytvořit výstavu o tomto zajímavém území.
Zahájení výstavy, která byla s úspěchem prezentována v minulém roce v muzeu v Prostějově, Vyškově a Blansku, se spolu s jejími autory zúčastnila také Ladislava Štěrbová, vnučka prvního a jediného prvorepublikového velitele Výcvikového tábora u Vyškova, předchůdce dnešního Vojenského újezdu Březina, majora Josefa Veselého.
Výstava, kterou Vojensko-historické sdružení Stříbrná pořádá společně s Univerzitou obrany, je tematicky rozdělena do dvou výrazných celků. V první části, ohraničené roky 1934 a 1939, jsou přiblíženy okolnosti vzniku Výcvikového tábora u Vyškova, jeho budování a výcvik jednotek prvorepublikové čs. armády. Přitom patřičný prostor je věnován také vojenským památkám z tohoto období, zejména cvičným pevnostním objektům. Právě zde byly cvičeny osádky lehkého a těžkého opevnění, jež byly postaveny na našich hranicích před druhou světovou válkou.
Ve druhém bloku, vymezeném roky 1939 a 1945, je popsáno období okupace, spojené s intenzifikací výcviku a vystěhováním okolních obcí z důvodu rozšiřování střelnice. Také zde je věnována pozornost cvičným objektům a výcviku jednotek německého Wehrmachtu. Výstava je doplněna dobovými a současnými fotografiemi, dále mapkami a reprodukcemi archivních materiálů (rozkazy, projekty staveb, skici).
Nedílnou součástí expozice jsou různé trojrozměrné exponáty, mezi nimi i modely pevnostních objektů z dílny štábního praporčíka Libora Pliešovského, který na adresu výstavy dodává: „Snad pomůže alespoň zčásti změnit současný stav, kdy historie tohoto území není příliš známá ani mezi vojáky české armády, přestože mnoho z nich právě v tomto výcvikovém prostoru začínalo svoji kariéru.“