V Komorním Hrádku jednala mezivládní komise pro péči o válečné hroby

Autor: podplukovnice Jana Zechmeisterová, Tiskový odbor MO

Ve dnech 6. až 7. září se ve Školicím a vzdělávacím středisku Ministerstva obrany ČR v Komorním Hrádku uskutečnilo VII. zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby.

Předsedkyní české části komise byla ředitelka odboru mimoresortní spolupráce personální sekce ministerstva obrany Iveta Hlásecká, slovenské pak ředitel odboru pro koordinaci činnosti místní samosprávy ministerstva vnitra Gejza Petrík. Obě země byly v komisi zastoupeny také pracovníky Vojenských historických ústavů.

Prvním bodem jednání byl aktuální stav péče o válečné hroby na území České a Slovenské republiky. Česká strana v této souvislosti mimo jiné informovala o poskytnutí finančního daru 12 tisíc eur na obnovu válečných hrobů příslušníků 1. čs. armádního sboru v Háji – Nicovo v Liptovském Mikuláši v červenci letošního roku a o záměru darovat 3 tisíce eur na obnovu pomníku České družiny ve Zborově v roce 2011. Jednání pokračovalo informací o aktuálním stavu péče o společné válečné hroby v zahraničí, hovořilo se také o bilaterálních dohodách o válečných hrobech mezi Českou či Slovenskou republikou s třetími státy, zejména s důrazem na Ruskou federaci, Ukrajinu, Maďarsko, Polsko, Itálii, Slovinsko a Turecko.

Spolupráce obou zemí by se měla nově rozvinout v oblasti vedení centrální evidence válečných hrobů, která byla v České republice veřejnosti zpřístupněna na webových stránkách Ministerstva obrany ČR již v únoru 2010. Komise se shodla na tom, že česká strana připraví návrh společného projektu pro tuto evidenci.

Obě strany se také dohodly na dalším rozvoji spolupráce při realizaci projektu „Legie 100“, který vznikl a bude průběžně realizován ke stému výročí založení československých legií v létě roku 2014.

Československá republika po svém vzniku prokazovala okázalou úctu těm, kteří padli v boji za její vznik. Mimo to prokazovala pietu i těm, kteří padli na straně nepřítele.

• Již 1. 4. 1919 byl při Ministerstvu národní obrany zřízen "Ústřední inspektorát válečných hrobů", do jehož působnosti patřilo i zpracování a vedení evidence válečných hrobů. K 1. 4. 1924 evidoval na 4 970 hřbitovech v obvodech 4 591 obcí celkem 139 557 válečných hrobů.
• V polovině roku 1924 vstoupilo do systému péče o válečné hroby Ministerstvo vnitra a část odpovědnosti za správu o válečné hroby byla svěřena četnickým stanicím.
• V tomto roce 1924 byl Ministerstvem národní obrany vypracován nástin návrhu zákona o válečných hrobec . Přesto, že zákon nebyl přijat, ukazuje na přístup první republiky k problematice válečných hrobů.
• Během 2. světové války a těsně po ní byla péče o válečné hroby střídavě v kompetenci ministerstva vnitra a ministerstva obrany až počátkem roku 1950 byla gesce péče o válečné hroby přenesena usnesením vlády z Ministerstva národní obrany na Ministerstvo vnitra.
• Od roku 1999 je péče o válečné hroby usnesením vlády svěřena do působnosti Ministerstva obrany. Tímto usnesením vlády je ministru obrany uloženo koordinovat péči o válečné hroby v České republice a v zahraničí a zajišťovat k tomu nezbytné prostředky ve státním rozpočtu v kapitole Ministerstva obrany.
• Dne 20. února 2004 byl přijat zákon č.122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech který stanovil práva a povinnosti v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa a orgány státní správy a jejich působnost ve věcech válečných hrobů. Zákon nabyl účinnosti 1. července 2004 a zahájil kvalitativně novou etapu v historii péče o válečné hroby. V rámci Ministerstva obrany péči o válečné hroby organizuje a koordinuje Odbor mimorezortní spolupráce Sekce personální Ministerstva obrany ČR
• Česká republika je v péči o válečné hroby vázána mezinárodními smlouvami. Na mnohostranné úrovni se jedná zejména o mezinárodněprávní normy pro případ ozbrojených konfliktů-především Ženevské úmluvy a Dodatkový protokol k těmto úmluvám. Tyto dokumenty stanoví povinnost států respektovat a udržovat válečné hroby, dále umožnit repatriaci ostatků, zabezpečit přístup k hrobům, označit je a evidovat.
• Obdobné závazky jsou pak obsaženy i v některých dvoustranných mezinárodních smlouvách rámcového (Rakousko, Německo, Ukrajina, Rusko a Itálie) nebo speciálního charakteru (Slovensko, Rusko a Velká Británie).